Druhá kniha džunglí

DOZPĚV

Jak ho Mauglí slyšel v džungli za sebou po celou dobu,
než došel k Mésúiným dveřím.

BÁLU

Žabáku můj miloučký,
nezapomeň poučky
z džungle, Bálú šmatlavý
vtloukal ti je do hlavy.
Ze všech buď ti největší
zákon smečky člověčí,
od nynějška, pamatuj,
je to, Mauglí, zákon tvůj.
Vpřed se lidskou stopou dej,
nikam stranou nekoukej,
ať se ti ty záhyby
líbí nebo nelíbí,
nepomýšlej na návrat.
(Tolik jsem tě míval rád!)
Zlá to i dobrá stopa je.
Když ti třeba vylaje
ze smečky člen nějaký,
řekni si: „To Tabákí
zavyl? Nebo straší tu
Šér Chán?“ Mstnému pocitu
braň se. (Palist, kořání,
med, ty mládě ochrání.)
Vítr, strom i vodní tok,
celá džungle chraň tvůj krok.

KÁ

Ze Strachu se líhne Vztek.
Na kobří jed není lék.
Bez víčka zři oko líp.
Jazyk raní jako šíp.
S vlídností se slova chop,
silný budeš dvojnásob.
Skoč, kam stačí síly tvé,
nevěř větvi práchnivé.
Pozor, všechno nemusí
sníst had, sic ho udusí
růžky v chřtánu uvízlé.
Zalez někam po jídle,
pod zem dlouho norou jdi,
kam se mstitel nevloudí.
Ať jsi kde chceš, nemukej,
o čistotu kůže dbej.
(Dokola se ohlédni,
tvá…