Podivíni

Poznámka pro herce

MASTAKOV – je vždycky, každý okamžik znovu upřímný. Když je stržen, hovoří velmi prostě, bez patosu, bez efektu a dívá se upřeně do tváře člověka, s nímž mluví. Když se rozčílí, chová se bezmocně a trošku komicky. Pěkná gesta, pružné tělo. Koketuje, ale bezděčně. Když někoho poslouchá, nakloní hlavu na stranu a dívá se na něho upřeně jako pták.

VUKOL POTĚCHIN – jako by něco ztratil, ale nechce, aby to lidé zpozorovali. Jeho šprýmování je dotěrné; pod jeho nutkáním dělat lidem legraci je vespod skryta stařecká lhostejnost ke všem. Cítí se osamělý, a když se mu naskytne příležitost, mstí se za to svému okolí. Ale když má pozorné posluchače, těší ho to, mládne, stává se prostším a sympatičtějším.

NIKOLAJ POTĚCHIN – nerudný, hrubý, k lidem se chová lhostejně, rád před nimi staví na odiv svou zasmušilost, aby je deprimoval. Považuje se za hlubokomyslného. Je vulgární. Je příliš samolibý, aby byl schopen milovat. Jeho vztah na Jelenu v sobě zahrnuje citové okouzlení a zároveň závist k Mastakovovi. V poslední scéně má upřímnost poraženého.

SAMOKVASOV – hodný bezcharakterní člověk, má sám sebe až po krk, hledá někoho, kdo by mu podal pomocnou ruku. Ani na chvíli nezapomíná na svou minulost a je mu trapně mezi lidmi, které poprvé vidí zblízka a které začín…