Velké dobrodružství – Zemí Makalaků a Matabelů zpět k domovině

V.
Pochod zemí makalackou a západomatabelskou

Odjezd na jih – Kolobe (Phacochoerus aethiopicus) – Tábor u pramenů klamakleňanských – Obchodník Z. – Tůně u Tamasanky – Mýtina sibananiská – Hojnost zvířectva – Had kobra – Zlé svědomí – Menon, pohlavár západních Makalaků – Vyzvědač – Menon zasedá nad Z-em na soud – Zlodějství a nečistota Makalaků – Strom morula – Z. v nebezpečenství života – Zříceniny u Šaše Kamenité – Malebná krajina u řeky Rhamakobanu – Tati – Zlatokopové – Rodina Lotrietů – Hlídky matabelské – Dějiny říše matabelské – Afrika lovcem slonů – Sestra La Bengulova – Levhart v ložnici Pita Jakobse.

Cestujíce na jihovýchod dospěli jsme ještě téhož dne pánve Sněhulákovy a tam prodleli jsme až do večera. Cesta lesem časně ráno byla příjemná zvláště proto, jelikož les téměř pln byl vůně, pochodící z krásných bílých pětilistých květů keře moponda. Navečer vybrali jsme se na další pochod a jeli po celou noc, až jsme k poledni příštího dne dojeli kraje roviny gašumské. Tam bylo se nám zastaviti, ježto lijavce za předešlých dnů proměnily lučiny v močály. Tráva na planině byla místy zvýší 2 až 2¹/₄ metru; domorodci nazývali ji matimbe. Protože byla vysoká, bylo viděti také velmi málo zvěři. Za našeho pobytu na řečeném místě přišlo za námi z údolí lešumského asi šest Maruců ze Šešeke a přineslo mně rohy buvolí, na něž Westbeech zapomněl v sídelním městě Sepopově, jakož i sloní kel, těžký asi třináct kilogramů. Mužové tito sledovali vůz náš až do Panda ma Tenky předstírajíce, že tam mají koupiti pro Sepopa sirky, vlastně však chtěli se přesvědčiti, zdali uprchlý Kapella přidruží se k našemu vozu. Kapella, jejž jsem po známém už památném jitru dne 14. února denně opatřoval dílem ze své, dílem z Westbeechovy zásoby žita, opustil po příchodu obchodníka se slonovinou les lešumský a předešel nás až k tůním na rovině gašumské. Zde zastavil jsem ho, družinu jeho a Moju; mezi sluhy uprchlíkovými poznal jsem jednoho, který se za poslední mé plavby ze Šešeke do Impalery zvláště vyznačil drzostí. Z veškeré naší společnosti neulovil nikdo od té doby, co vyjeli jsme z údolí lešumského, žádné zvěři, takže byli jsme mile překvapeni, když nám Bradshaw poslal z Panda ma Tenky kozla.

Rozvalina u Šaše Kamenité.

V následující noci opustili jsme oblast mouchy tsetse, a přesto, že jsme ještě několik hodin s vozem těžce naloženým byli drženi u jedné z mnohých poboček říčky Panda ma Tenky, dojeli jsme přece týž den svého cíle. Bývalý můj sluha Pit i Bradshaw zhubeněli zimnicí říkajíc na kostru.

Dne 23. t. m. Westbeech oznámil mně nepříjemnou zprávu, že tahouni jeho byli tsetsí decimováni a že nelze mu tudíž, aby dostál závazku, jejž učinil při prodeji mého potahu, totiž aby dopravil můj vůz na jih; proto žádal mne, abych své břemení složil na jeden z vozů, na kterých vezl slonovinu. Dne 24. přibyl obchodník se slonovinou Saddler ze Šošongu. Ten vyprávěl nám o tom, jak přísně král Khama zakazuje dovážeti pálenku do své říše, a vyslovil se, že b…