Velké dobrodružství – Zemí Makalaků a Matabelů zpět k domovině

VI.
Zpáteční cesta do Polí diamantových

Příchod do Šošongu – Khama pronásleduje Z-a a pak odsuzuje ho – Pobouřlivé zprávy z osady Kapské – Odjezd na jih – Bradshawova lovecká příhoda – Mochuri – Válka Bakhatlů proti Bakveniím – Koupě dvou mladých lvů – Van Viljoen a jeho dobrodružství se lvy – Návštěva Eberwaldova – Jezero Joubertovo – Lvi v této krajině – Houmansvley – Příjezd do Kimberleye.

Zpáteční cesta do Polí diamantových.

Přivítán byv velesrdečně přítelem svým Mackenziem, byl jsem opět jeho hostem. Abych rychleji se zotavil, pozval mne, abych pobyl u něho dotud, dokud by sám ještě meškal v Šošongu, i jsem vskutku pohostinství jeho a pana Jensena v Linokaně z větší části povinen díky za to, že jsem ozdravěl. Jak jsem zase po prvé mohl požíti kusu chleba, řádně připraveného, připadal jsem si mocným panovníkem, jenž ukojiti může všecky své choutky.

Když mne s Westbeechem Khama týž den, co jsme přijeli, navštívil, překvapil obchodníka tázaje se po Z-ovi. Khama byl o tom zevrubně zpraven, kterak Z. s námi cestoval, i nezpomohla Westbeechovi žádná omluva, nýbrž bylo se mu přiznati, že Z. časně ráno opustil jeho vůz. Ještě téhož dne odpoledne vyslal král ozbrojenou četu, aby Z-a zatkli, ale ti vrátili se pozdě večer s nepořízenou, načež král rozeslal jezdce, kteří by propátrali krajinu až k solnému jezeru Khamovu.

Ráno dne 22. přivedli uprchlíka; projíždějíce Bushveldt byli přilákáni září ohníčku, nechali koní pozadu a přiblížili se k ohni tak tiše, že Z. byl přemožen, aniž mohl užíti svého revolveru. Předveden jsa před krále, Z. durdil se velice, že byl zatčen, ale král vytkl mu jeho přečin a odsoudil ho k peněžité pokutě sto liber šterlinků. Když pak se odsouzenec vymlouval, že nemá tolik peněz, Khama odpověděl: „Vím dobře, že jsi prodal svůj potah i s vozem Westbeechovi; ten zaplatí za tebe, ježto ti peníze ještě dluhuje.“

Matabelové, přišlí s námi, přinesli Khamovi dopis La Bengulův, kterým jej král matabelský vyzýval, aby spolu podali prosbu presidentu republiky Transvaalské a siru Henrymu Bartlovi, guvernéru osady Kapské, by zakázali vystěhovalcům damarským, ať nepostupují dále.

Dne 22. byli od krále u veřejném sezení odsouzeni k pokutě po desíti librách šterlinků dva obchodní pomocníci, protože byli nalezeni opilí před dvorci svými, jež stály mimo město. „Nemůžete-li se již zdržeti,“ pravil Khama, „tož pijte ve svých bytech nebo vozích, abyste mým lidem nebyli zlým příkladem.“

Dne 24. odjeli moji společníci na jih, kdežto já zůstal v Šošongu v domě svého přítele Mackenzie s vozem Westbeechovým, jehož obchodník právě nepotřeboval, složiv s něho slonovinu.

Dne 25. a 26. bylo mi dosti dobře i prohlížel jsem a pořádal na dvoře misionářově své sbírky, jimiž kapitán G., vracející se z lovecké výpravy od Limpopa, všecek byl nadšen. Velice mne těšilo, že jsem si mohl s králem pohovořiti již bez tlumočníka sečuanou. Večer zaznamenával jsem své příhody, kdežto mi rev. Mackenzie podával opět zajímavé zprávy o zvycích ba…