Velké dobrodružství – Zemí Makalaků a Matabelů zpět k domovině

VII.
Poslední můj pobyt v Polích diamantových

Obnovená lékařská praxe – Nové moje obydlí a mdlý zvěřinec v Bultfonteinu – Výstava mých sbírek v kimberleyském divadle Varieties – Vycházka do farmy Wesselsovy – Křovácké rytiny – Hyeny a honby takarúů – Honby lvů na řece Valku – Můj spisek o domorodcích – Mylný o nich soud v Anglicku – Vážné doby pro Kapsko a Západní zemi Griquů – Major Lanyon a plukovník Warren – Odjezd do přímoří.

Malý Fingo.

Bez peněz a sklíčen jsa nemocí, přijel jsem po čtvrté do Polí diamantových. Pobyv dvacet jeden měsíc na cestách, byl jsem si dobře vědom obtíží, s kterými mně bude obnovovati lékařskou praxi, neboť stal jsem se v Polích opět a téměř úplné cizincem. A přece byl jsem jediné lékařskou praxí s to, abych se vyvětil ze svých závazků. Mimoděk vzniklo ve mně přání vrátiti se do vlasti, kde bych napravil chatrné své zdraví. Pomysliv však, že jsem neprovedl úkolu, který jsem si sám vytkl, potlačil jsem v duši prozatím podobné myšlenky. V této tísni rozhodl jsem se již několik dní po svém příchodu, že uspořádám výstavu sebraných přírodopisných a národopisných předmětů, abych z výtěžku jejího mohl později podniknouti cestu domů. Zpravil jsem přítele pana Wernera včas o svém příjezdu i přišel ke mně za Kimberley již prvý den a půjčil mně z vlastního počinu tolik peněz, že jsem mohl zamýšlenou výstavu provésti. Odjel jsem proto se svým povozem do Bultfonteinu, kde bylo mi lze žíti jednodušeji a více v ústraní; mimo to byl právě ten čas prázdný osamělý domek v sousedství mého přítele, který mne, ačkoliv již zchudl, věrné v mé nemoci ošetřoval. Najatý příbytek, čtverohranná to světnice, vystavěná z hlíny, měl prostou hliněnou podlahu a byl kryt zinkovým plechem; pod touto střechou nebylo zvláště v létě, když ji žár sluneční rozpálil, téměř ani možná pobývati.

Složiv tam své sbírky ubytoval jsem se v novém obydlí s přítelem Eberwaldem, který mně po tu všechnu dobu vydatně pomáhal, připravuje zejména za mého dohledu léky pro mé léčence. Štěstí mně přálo; rychleji, než jsem se nadál, přibývalo mi praxe a mysl má povznášela se zase, neboť mohl jsem klidněji pohlížeti do budoucna. Před mým domkem stály zříceniny nepokryté kuchyně; tam postavil jsem velikou lví klec, kterou jsme počátkem roku 1877 s Eberwaldem urobili, kolem ní pak zřídil jsem ohrádky, posady a klece pro svoji čtvernohou zvěř a ptáky. Lidé, přicházející z osady Kapské, ze Svobodného státu Oraňského, z území Transvaalského a též odjinud do Polí diamantových, neopomíjeli podívati se na má krotká zvířata – byla většinou docela ochočena – a přinášeli mně, když mě po druhé navštívili, jiné vzácné živočichy.

Když se roku 1878 praxe má značně rozšířila, a přítel Eberwald, můj lékárník, měl ruce plné práce, zjednal jsem dva černochy, aby ošetřovali zvěř. Ale ti bohužel nehleděli si tuze svého úkolu a nestarali se zvěři o potravu. Také povětří poškodilo mnoho posad, které jsem zřídil, pokud bylo možná, hodně veliké a tak, jak toho způsob života j…