Velké dobrodružství – Zemí Makalaků a Matabelů zpět k domovině

III.
O vzdělanosti národů říše marucké

Náboženské představy – Způsob života těchto národů – Orba – Výnos její – Spotřeba polních plodin – Oděv mužský a ženský – Postavení ženy v říši marucké – Výchova dítek – Manželství – Jak se mrtví pohřbívají – Náhrobky – Jak se v této zemi cestuje – Soudnictví – Poprava – Lékaři Sepopovi – Pověra – Kouzla – Lidské oběti – Průmyslové výrobky Maruců – Hliněné nádoby – Dřevěné výrobky – Dýně – Pletařské výrobky – Řezací nástroje – Zbraně lovecké a válečné – Průmysl tkalcovský – Stavba lodic – Dýmky a tabatěrky – Zboží ozdobné – Skvosty.

Utápění osob sešlých věkem.

V posledních kapitolách dovolil jsem si tam, kde se mi zdálo příležité, zmíniti se o některých obyčejích v říši marucké, jež po rozumu mém jsou zajímavé, jakož i o mnohých vlastnostech, kterými se povaha těchto kmenů vyznačuje. V tomto odstavci pak doplním úryvky tyto a v následující kapitole budu pokračovati v dalším popisu svých příhod na cestách.

Jak jsem se už zmínil, čeleď Banthů věřila, než se rozdělila v početné kmeny, s kterými se nyní potkáváme, v jediného, mocného a neviditelného boha; víru tuto pak udrželi Marucové ze všech kmenů banthuských tak, že nejméně ji porušili. Věří v neviditelnou, vševědoucí bytost, která bedlivě pozoruje činy každého jednotlivce řídíc osudy lidské po své libosti.

Marucové bojí se vysloviti jméno tohoto boha užívajíce zaň zpravidla pouze slova „molemo“, které má však mnohonásobný význam, a lze je tudíž v každém jeho smyslu velmi poplésti. Slovem „molemo“ naznačují boha, zlé nebo dobré duchy, léky i jedy, kouzla, amulety atd.; správný název řečené vševědoucí bytosti jest „ňambe“. Vyslovujíce toto jméno zdvíhají oči k nebesům, ukazují tam rukama, nebo činí obé, ale nevyřknou „ňambe“. Slyšel jsem mnohé, kteří vyhýbajíce se slovu tomu říkají: „Onen tam nahoře,“ nebo „Onen“; domnívají se, že mocná bytost žije „mo-chorimo“, t. j. v blankytu nebeském. Zemře-li kdo přirozenou smrtí, říká se: „Ňambe jej povolal“; podlehne-li kdo v zápase se svým bližním, s divou zvěří nebo se živly, praví se: „Stalo se tak na rozkaz ňambův.“ Jest-li zločinec odsouzen na smrt, pokládají to za spravedlivý trest, seslaný ňambou, a sám vinník jsa, jak se zdá, o tom přesvědčen, podrobuje se pokorně osudu, kdežto nevinně odsouzený – a za Sepopa bylo jich nesčetné množství – i přátelé ho doprovázející, skládajíce až do poslední chvíle přepevnou důvěru u vševědoucího ňambu, doufají, že přispěje svou pomocí, která objeví se v tom, když odsouzenec vydáví jed, který při popravě obyčejně podávají.

Národové říše marucké věří mimo to na neviditelné dobré a zlé duchy, tyto pak zahánějí od svých dvorců neb aspoň ukrocují jejich hněv rozvěšujíce po kolech všelijaká zaříkadla. Takové prostředky zapuzující a chlácholící jsou: kosti zvířecí a lidské, hroší zuby, zvláštní kusy dřeva, stromové kůry, dýňové láhve a pod., které zavěšují v košíčkách, podobných vaku a spletených z lýčí, trávy nebo listí, na koly metr až čtyři třetiny metru vys…