Šternův pokus milovat

6

Proč je ve světě tolik zla?

Proč se svět cítí tak ublíženě? Proč strhne most ve chvíli, kdy po něm chceme jít?

Kdysi příliš umělecký, příliš namyšlený pro právo, dnes příliš úřednický na to, abych tvořil umění?

Musel jsem za trest odejít do hor, protože nemám kam jít?

S kým, pokud předseda má Lucii, mám žít?

Svět není uzpůsoben k tomu, aby v něm bylo možné stvořit pár!

Kdyby bylo možné místo mezilidských vztahů na čas zapojit elektrické obvody, byl by svět samý zkrat.

Nejenže lze hřešit v myšlenkách.

O naše blízké nás může připravit každý, kdo se na ně podívá.

Zkrat je vulgární. Vulgární jsou ti, kdo stojí o to, o co stojíme my.

A tak člověk jen těžko snáší jiného člověka.

Rozdrobil jsem kousek chleba a slétli se ptáci, nejdřív jeden, a pak dva.

Najedli se a odletěli kamsi dál, jejich touha je mnohem čistší než touha člověka.

Moje kroky neřídí hlad.

Na světě není jediný čistý vztah.

Každá žena ráda zmíní, když ji někdo pochválí.

Co tím chce dokázat?!

Chce nás k sobě připoutat!

Kráva hloupá!

Poutá nás místo toho do světa!

K tomu, kdo chválil!

Už nejde o věc, jde o výhru!

A jediný způsob, jak vyhrát, je zůstat s ní!

Je to… vulgární. Je to vulgární, ale tak trochu jsem zůstal s Lucií.

S krabicemi krve, s krabicemi mléka.

Aspoň tak mi zůstala v paměti…

Plus vzpomínky!

Na Šterna!

Na Šterna, který tolik miluje člověka!

Fotografuje prostitutky. Od sazí černé horníky. Muže v plynových maskách, procházející zasněženou krajinou. Drsné snímky, zobrazující drsnou skutečnost, píše se v anotacích k jeho výstavám.

Ve dvaceti utekl. Jako srna přeskákal hranice. Tehdy chtěl fotografovat města, domy, květiny, blbosti, památky. Svobodně.

Od té doby se hodně změnilo. Přes hranice už neběhají osamocené kusy, ale celá stáda. Nemusí se při tom hnout z místa. Štern už nechce fotografovat města, zajímají ho lidé a jejich neštěstí. Dívá se člověku z očí do očí.

Ze svého alpského domečku, který obklopují dravé, studené řeky, jezdí na Východ. Zajde mezi východní vesnickou zvěř a odstřelí pár exemplářů pro evropský parlament. Východní vesnická zvěř. Východní důlní zvěř, východní předměstská zvěř, východní zvěř polní, východní zvěř lesní, východní zvěř levná pracovní síla. Východní zvěř, tečka.

Dívá se na ně jako na kusy dobytka. Značkové kalhoty na rumunském těle jsou méně značkové kalhoty, protože jsou to značkové kalhoty na méně značkovém těle, and so on.

Na koho se tak dívá, to je otázka.

Na ně? Na nás?

Jak jsme na tom u Šterna my? Srdce Evropy?

Pro Šterna jsme bestie. Jsme na hraně, jsme kočko-pes.

Nejsme ani tam, ani tam. Doba naší slávy skončila.

Štern je romantik. Zajímá se o rumunské duše, víc než o naše. Nic o tom neví.

Má příliš bohatý vnitřní svět, příliš lehký, příliš nespoutaný, představte si ho jako balónek.

Kdyby tehdy zůstal při zemi! Kdyby tehdy zůstal při ze…