Kus umělce

III

Marcin Maciejowski, Tak jest,
Muzeum Narodowe v Krakowie

Marcina taky přitahovalo moře, to, co je při moři, ani Marcina samozřejmě nezajímalo moře, ryby, geologie, také Marcina zajímaly ony lidské korály, které se jednou ročně usadí při moři, přichytí se, vybují, parazitují při moři, ale pryč s tím, živí se při moři, to je lepší, čekají při moři, to je ještě lepší, doufají při moři, to je úplně přesné, ale v co, na to se ptá Marcin Maciejowski, může se to moře rozestoupit, ptá se svým uměním, a pokud by se i rozestoupilo, co by z toho prázdného moře mohlo vzejít? Mohlo by z něj vzejít něco tak podstatného, že by to nahradilo ty dlouhé roky čekání, to nehnuté kostnatění na promenádách, podél moře, při moři? Je v tom až děsivé napětí, v tom neustálém pohybu na hraně moře, pořád při moři, dva týdny bez přestávky při moři, je to jako výzva k souboji, oťukávání, zkoušení, kam až je možné jít, po promenádě podél moře a občas po molu přímo do moře, zaútočit.

Myslel si, že je k n…