Žáby

První oddíl.

První výstup.

Dionysos a Silenos, co otrok pod jménem Xanthias.

(Dionysos oděn jest v ženskou dlouhou sukni barvy šafránové a kráčí na kothurnu‘, střevíci to divadelním s vysokými kramflíky. Pres to má přehozenou lvi kůži a na ramenou nese kyj, jako Herakles. Za ním jede na oslu Silenos za otroka oblečen a nese velký vak cestovní. Ubírají se k obydlí Herakleovu.)

Xanthias. Mám, pane, něco obvyklého prohodit, což obecenstvu k smíchu bývá po každé?

Dionysos. I pro mne, co se líbí, kromě: „Tlačí to!“ Jen toho chraň se, toho mám již dosyta.

Xanthias. Snad jiný panský žertík?

Dionysos. Kromě: „Mačká to!“

Xanthias. Cos naskrz komického tedy?

Dionysos. Pro Diva, tož s chutí; jednu věc jen neříkej. 

Xanthias. A co?

Dionysos. Bys shodil vak a řekl, že bys kakat chtěl. 

Xanthias. To také ne: že, mám-li déle nést tu tíž, a nikdo mi ji nesundá, se uprdnu. 

Dionysos. Jen to ne, prosím tě, sic se ti sebliju.

Xanthias. A k čemu mám se nosit s tíží takovou, když dělat nesmím, co dělají pokaždé jak Phrynichos, tak Lykis i Ameipsias, když někdo v komoedii nese břemeno.

Dionysos. To nedělej, neb mám-li sedět v divadle a vidět takovéto žerty prožluklé, tož víc, než o rok starší z něho vycházím.

Xanthias. Ó krku, třikrát přenešťastný krku můj! tak tě to mačká, a ty nesmíš pustit vtip.

Dionysos. A není přepych to a pouhé mazlení, když já to,…