Lýsistraté

Vysvětlivky

První jednání

Bakchos, příjmení Dionýsa, boha přírodní plodnosti, zejména pak opojení, jež působí v člověku víno. Jméno Bakchos pochází od orgiastického řádění účastníků Dionýsových slavností, hlavně žen (bakch, bakchantek), jejichž rejů prý se ten bůh účastnil.

Pan, jiné přírodní božstvo řecké, představované se znaky kozla (zejména růžky a kopýtky). V křesťanství z něho vznikla představa čerta.

Afrodíté, bohyně lásky. Příjmení Rodička (Genetyllis) dostala od jedné ženské bohyně, ochránkyně rození a výchovy dětí, jejíž funkci sama časem převzala.

Muži peloponéští: Míní se vojenský spolek, v jehož čele stála Sparta. Většina obcí v něm sdružených ležela na Peloponésu (zvlášť mocný byl Korint), ale časem se s ním spojovaly i obce z jiných částí Řecka, ba i ostrovní, za války odpadající od spolku athénského.

Boiótie: spolkový stát pod vedením Théb, ležící severozápadně od Attiky; přidala se za války k peloponéskému spolku proti Athénám. Kopajské jezero v boiótské rovině bylo proslulé svými úhoři, oblíbenou lahůdkou Athéňanů.

Přímoří, attický kraj na pobřeží od Athén až po nejjižnější výběžek Attiky.

Salamís, ostrov ležící proti Athénám, proslulý zejména námořním vítězstvím Řeků nad Peršany r. 480 před n. l. Obyvatelé těchto krajů věnovali se většinou životu námořnímu. Ze Salamíny jezdily ženy přes průliv na malých loďkách. Ale v textu je tu dvojsmyslný řecký výraz pro takovou loďku (kelés), označující původně koně klusáka a odtud přeneseně jeden výstřední druh pohlavního obcování.

Acharnai, lidnatá obec nedaleko Athén. Její území za války nepřátelskými vpády velmi těžce zkoušelo.

Theogenés byl nějak veřejně činný, básníci staré komedie ho stíhali výsměchem, patrně pro tlachavost a pověrčivost.

Hekaté, ženská bohyně, hlavně však bohyně kouzel, i věštná. Její sochy stávaly u vchodů do domů, na rozcestích apod.

Ptala se, žádala o věštné znamení, má-li vyjít ven.

Smradov: Míní se atická obec Anagyrus, nazvaná patrně podle páchnoucího keře palníku, jenž v tom kraji hojně rostl; tady se však spíše myslí na nějaký tamější močál.

Lampitó, časté ženské jméno ve významných spartských rodech. Zejména tak slula manželka spartského krále Archedama, jehož syn velel peloponéskému vojsku v Dekeleii.

Cvičím: Lakónské (spartské) dívky a ženy tělesně cvičily, aby byly zdatnými matkami zdatného potomstva. Při tzv. „řitním tanci“ vyhazovaly nohy tak, aby si patami bily do zadní části těla.

Oudolíčko: Boiótie slynula úrodností svých rovin.

Eukratés, jeden z athénských velitelů u branných sil v Thrákii, hlídajících tamní spojenecké obce, aby po sicilské porážce od Athén neodpadly. Ale podle textu byl nespolehlivý. Není o tom nic bezpečně známo.

Pylos, přístav na západním pobřeží Messénie.

Miláček: Nemíní se tu osoba (ať záletník či otrok), kterou by si ženy mohly nahradit nepřítomné muže, nýbrž umělý mužský úd z kůže (dále „pešek“). Do Řecka jej patrně importovalo rozmařilé maloasijské město Milét, ale to r. 412 od Athéňanů odpadlo.