Mír

TŘETÍ OBRAZ

Athénské sněmoviště s širokým výstupkem, v pozadí na něm socha bohyně Míru. Vzadu silueta Akropole. SBOR přestavuje občany; několik členů rokuje před sochou, jiní přibíhají volajíce „Mír“.

NÁČELNÍK SBORU:

Hle, to je pravda; snesla se k nám zas,
by oblažila obec athénskou!

1. ČLEN:

Je krásná, opravdu jak bohyně.

2. ČLEN:

Jen se mi její úsměv nelíbí:
je trochu chladný.

3. ČLEN:

                                  Snad se ještě nehněvá,
že jsme ji neznali tak dlouhý čas.

4. ČLEN:

Však počkej, brzy se ti bude zdát
ten úsměv nejkrásnějším na světě.
Jsme zvyklí na úsměvy nevěstek
a tváře demagogů úlisných.

5. ČLEN:

Máš pravdu! Když se dívám na tu tvář,
zdá se mi, že v ní vidím podobu
své ženy. Vrátil jsem se včera z fronty,
a věř mi, nejprve se mi nezdála
ni trochu hezká – byl jsem dlouho pryč,
a ona měla v očích žal a strast.
A dnes má oči jako perličky
a září, o míru jak zaslechla.

6. ČLEN (stranou):

Vy bloudi, jen se bavte! Já chci boj!

TRYGAIOS (přichází s ÚRODOU a SLAVNOSTÍ):

Bohyně Míru už nás předlétla,
a přece jsem se činil, seč jsem byl;
jsem všecek uondán z té výpravy.
(Dívá se do hlediště.)
Když jsem vás, lidi, viděl ze vzduchu,
z té výše byli jste tak maličcí
a zdáli jste se jaksi špatnými;
teď vidím, že jste… ještě špatnější,
než se mi zdálo.
(Míří k soše Míru.)
                                Hola, volnou cestu!

Postaví se s ÚRODOU a SLAVNOSTÍ na výstupek vpravo od sochy.

ČÁST SBORU:

Buď vítán, spasiteli Trygaie!

TRYGAIOS:

Aj, slyším hlas svých milých rolníků!
Nuž lidé, máte Mír teď na zemi!
Já na chrobáku vzlétl do nebe
a vtipem svým a za pomoci sboru
a Herma Ochránce a Spasného
jsem vysvobodil Míru bohyni.
Teď může rolník na svůj statek jít
a řemeslníci robit v bezpečí
a v bezpečí i kupec prodávat
a všichni klidně milovat a spát.
A aby byla míra dovršena,
mám také Slavnost a tu odevzdat
chci naší slavné radě athénské.
Zde jest! Nuž chce ji někdo převzíti,
muž poctivý, jenž by ji uhlídal,
než bude odevzdána radě?

NÁČELNÍK (prohlíží SLAVNOST):

                                                   Ach,
toť zadek vskutku zvoucí na slavnost!

TRYGAIOS:

Co po ní chmatáš?

NÁČELNÍK SBORU:

                                     Nic, jen k slavnosti
si tady pěkné místo vyhlížím.
A co ta druhá?
(Ukazuje na ÚRODU.)

TRYGAIOS:

                              Tu jsem vysloužil
si za svou žínku.

NÁČELNÍK SBORU:

                                   Pěkná výslužka.

1. ČLEN:

Jak šťasten je ten muž!

2. ČLEN:

A bude se jistě mít dobře.

TRYGAIOS:

A což, až se vyšňořen
vám ukáži jarý jak ženich!

3. ČLEN:

To vzbudíš závist všech.

4. ČLEN:

A jak zas omládneš!

5. ČLEN:

A budeš vonět nardem.

TRYGAIOS:

A což, až budu ji mít blíž
a ňadra její stisknu!

6. ČLEN:

Pak budeš věru šťastnější
než na nebesích bozi!

TRYGAIOS:

Nuž kdo se zatím ujme Slavnosti
a uhlídá jí?

NÁČELNÍK SBORU:

                           Tamhle v publiku
se někdo hlásí.

TRYGAIOS:

           …