ČTVRTÝ OBRAZ
Scéna též jako v 1. obraze, prázdná. Do vrat vchází TRYGAIOS s ÚRODOU, doprovázený SBOREM. Ze dveří stavení vyjdou oba SLUHOVÉ.
PRVNÍ SLUHA (stojí chvíli užasle před TRYGAIEM, pak):
Tys přišel, pane?
TRYGAIOS:
Ano, povídali.
PRVNÍ SLUHA:
A jak ses měl?
TRYGAIOS:
Nu, rozbolely mě
tou cestou nohy!
PRVNÍ SLUHA (rozpačitě):
Ale –
TRYGAIOS:
Copak chceš?
PRVNÍ SLUHA:
Kde je tvůj chrobák?
TRYGAIOS:
Někde u bohů.
PRVNÍ SLUHA:
Tak ty ses přece dostal do nebes?
DRUHÝ SLUHA (vpadá dychtivě):
A pověz: viděl jsi tam bloudit vzduchem
krom sebe nějakého člověka?
TRYGAIOS:
Člověka ne; jen dvě tři něžné duše
lyrických básníků.
DRUHÝ SLUHA:
A co tam dělaly?
TRYGAIOS:
K svým písním sbíraly si motivy.
DRUHÝ SLUHA:
Tak není pravda, co se povídá,
že člověk, když tu zemře na zemi,
se stane hvězdičkou tam ve vzduchu?
TRYGAIOS:
To ano!
PRVNÍ SLUHA:
Pověz, která hvězda tam
teď obzvlášť září?
TRYGAIOS:
Básník Hvězdomil,
co napsal o jitřence dithyramb.
Jak se tam po své smrti ukázal,
hned říkali mu všichni Jitřenka.
DRUHÝ SLUHA:
A jaké to tam hvězdy běhají
sem tam, ty hořící?
TRYGAIOS:
Z hvězd některé
to chodí od hostiny bohatých
a v noční tmě si svítí pochodní.
PRVNÍ SLUHA (důvěrně ukazuje na ÚRODU):
A koho sis to, pane, přivedl,
tu nastrojenou dívku? Kdes ji vzal?
TRYGAIOS:
U bohů.
PRVNÍ SLUHA:
Cožpak bozi chovají
též nevěstky? Toť pěkná čeládka!
TRYGAIOS:
Ne, nechovají; ale někteří
přec mají slušné zisky z nevěstek. –
Však tahleta je symbol Úrody,
a já ji pojmu za choť ještě dnes.
PRVNÍ SLUHA spráskne ruce.
Běž, do domu ji zaveď, ohřej vodu
a vymyj vanu, ať se vykoupá,
a ustel pro nás lůžko svatební!
Až budeš hotov, přijď to oznámit!
(K DRUHÉMU SLUHOVI.)
A ty běž do kuchyně, chystej kvas!
(K divákům.)
Je mír, už máme doma všeho dost.
PRVNÍ SLUHA (se chápe ÚRODY):
Tak pojďme!
(Odchází do domu.)
DRUHÝ SLUHA (se zastaví odcházeje):
Ale co mám předložit
té dívce k snědku?
TRYGAIOS:
Nic. Ta nebude
as jísti naše sprosté pokrmy,
když byla přece zvyklá u bohů
jen ambrózii stále lízati.
DRUHÝ SLUHA:
Nuž musíme jí připravit i zde
cos k lízání. Však rychle do práce!
(Do domu.)
NÁČELNÍK SBORU:
A my, muži, zanotujme
ženichovi pěknou píseň!
1. POLOSBOR (zpívá):
Kdys Osudu kněžky
tak do loktů vedly
Olympské Héře
božského chotě,
strmého trůnu
mocného pána,
a svatební zpěv
jim jás…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.