Mír

DRUHÝ OBRAZ

V pozadí Diův palác, před ním sluj (propadliště), zasypaná kamením.

TRYGAIOS (přistál vlevo, sestupuje z chrobáka, jde k vratům paláce a tluče na ně):

Hej, kde je vrátný Diův? Otevřete!

HERMES (vycházeje z vrat):

Kde se tu bere smrtelníkův hlas?
(Spatří chrobáka a zděsí se.)
Přemocný Hérakle, ach, co to tu
je za netvora?

TRYGAIOS:

                           To je komoň-brouk.

HERMES:

Ty chlape špatný, drzý, nestoudný,
ty lotře, lotrase a pralotře
a ze všech lotrů nejzlotřilejší,
jak ses k nám dostal? Jak se jmenuješ?
Tak povíš? Tvoje jméno!

TRYGAIOS:

                                                Pralotr.

HERMES:

A z jakého kmene?

TRYGAIOS:

                                    Pralotrů.

HERMES:

A jak se zve tvůj otec?

TRYGAIOS:

                                          Pralotr.

HERMES:

Ty chlape, při všech bozích, zemřeš hned,
jestli mi hned své jméno nepovíš!

TRYGAIOS:

Jsem z Athén Trygaios, vinař počestný,
a nejsem sudič, ani udavač.

HERMES:

A proč jsi přišel?

TRYGAIOS (sňal tlumok a vynímá z něho kus masa):

                                Tohle masíčko
ti nesu.

HERMES (přijme, ukousne a hltavě pojídá; vlídněji):

                Ale ty můj chudáku,
jak jsi sem přišel?

TRYGAIOS:

                                  Vida, chamtivče,
už se ti tedy nezdám pralotrem?
Jdi, zavolej Dia!

HERMES (pojídaje stále):

                                   Ójojój!
Zde nejsi, chlapče, bohům nablízku!
Ti odtud včera všichni vytáhli!

TRYGAIOS:

Do které země?

HERMES (pohoršeně):

                               Země?

TRYGAIOS:

                                            Tedy: kam?

HERMES:

Ach, tuze daleko; až v nejzazší
se koutek nebes odstěhovali.

TRYGAIOS:

A cožes tu byl nechán zcela sám?

HERMES:

Mám hlídat bohům zanechané svršky:
židle a hrnce, džbány a tak dále.

TRYGAIOS:

A proč se bozi vystěhovali?

HERMES:

Jsou velmi rozzlobeni na Řeky,
i usídlili tady Běsa války
a tomu dovolili jednat s vámi,
jak se mu zachce. Sami pak se šli
co nejdál na kraj nebes usídlit,
by neviděli už váš věčný boj
a neslyšeli vaše modlitby
o zbraní zdar a zkázu nepřátel.

TRYGAIOS:

A proč nám to udělali? Pověz!

HERMES:

Že jste vždycky přednost válce dávali,
ač vás tak často spolu smiřovali.
Jak Sparťanům se vedlo trochu líp,
hned říkali: „Jaj bože, musíme
tých Athénčikov teraz potrestať!“
A když zas měli Athéňané zdar,
a přišli o mír spartští vyslanci,
zas vy jste povídali: „Klamou nás!
Ba, při Athéně! Při Diovi! Nelze
jim věřit! Však se přibelhají zas
až budem jejich zemi v hrsti mít!“

TRYGAIOS:

Toť vskutku věrných obraz našich řečí!

HERMES:

A proto nevím, zdali uzříte
kdy ještě Míru bohyni.

TRYGAIOS:

                                             Kde jest?

HERMES:

Běs války uvrhl ji do sluje.

TRYGAIOS:

Do jaké?

HERMES (ukazuje):

                  Tuhle do té hlubiny.
Jen pohleď, jakými ji kameny
tam zatarasil, abyste ji nikdy
už nedostali.

TRYGAIOS:

                     …