Mír

Aristofanés

55 

Elektronická kniha: Aristofanés – Mír (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: aristofanes03 Kategorie:

Popis

E-kniha Aristofanés: Mír

Anotace

O autorovi

Aristofanés

[445 př.n.l.-385 př.n.l.] Aristofanes (Ἀριστοφάνης) byl nejslavnější řecký dramatik, má velkou zásluhu na rozvoji žánru komedie.Narodil se v Aténách asi v roce 445 před naším letopočtem, zemřel okolo roku 385 př.n.l.Z Aristofanova života se nedochovala žádná známá informace. Jediné, co se dá s jistotou říci, je, že žil a psal úspěsná dramata. Jeho díla ukazovala úpadek aténské demokracie, také lidskou hamižnost...

Aristofanés: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Název originálu
Překlad

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Mír“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

ČTVRTÝ OBRAZ

Scéna též jako v 1. obraze, prázdná. Do vrat vchází TRYGAIOS s ÚRODOU, doprovázený SBOREM. Ze dveří stavení vyjdou oba SLUHOVÉ.

PRVNÍ SLUHA (stojí chvíli užasle před TRYGAIEM, pak):

Tys přišel, pane?

TRYGAIOS:

                                 Ano, povídali.

PRVNÍ SLUHA:

A jak ses měl?

TRYGAIOS:

                           Nu, rozbolely mě
tou cestou nohy!

PRVNÍ SLUHA (rozpačitě):

                                  Ale –

TRYGAIOS:

                                           Copak chceš?

PRVNÍ SLUHA:

Kde je tvůj chrobák?

TRYGAIOS:

                                        Někde u bohů.

PRVNÍ SLUHA:

Tak ty ses přece dostal do nebes?

DRUHÝ SLUHA (vpadá dychtivě):

A pověz: viděl jsi tam bloudit vzduchem
krom sebe nějakého člověka?

TRYGAIOS:

Člověka ne; jen dvě tři něžné duše
lyrických básníků.

DRUHÝ SLUHA:

                                    A co tam dělaly?

TRYGAIOS:

K svým písním sbíraly si motivy.

DRUHÝ SLUHA:

Tak není pravda, co se povídá,
že člověk, když tu zemře na zemi,
se stane hvězdičkou tam ve vzduchu?

TRYGAIOS:

To ano!

PRVNÍ SLUHA:

                  Pověz, která hvězda tam
teď obzvlášť září?

TRYGAIOS:

                                    Básník Hvězdomil,
co napsal o jitřence dithyramb.
Jak se tam po své smrti ukázal,
hned říkali mu všichni Jitřenka.

DRUHÝ SLUHA:

A jaké to tam hvězdy běhají
sem tam, ty hořící?

TRYGAIOS:

                                     Z hvězd některé
to chodí od hostiny bohatých
a v noční tmě si svítí pochodní.

PRVNÍ SLUHA (důvěrně ukazuje na ÚRODU):

A koho sis to, pane, přivedl,
tu nastrojenou dívku? Kdes ji vzal?

TRYGAIOS:

U bohů.

PRVNÍ SLUHA:

              Cožpak bozi chovají
též nevěstky? Toť pěkná čeládka!

TRYGAIOS:

Ne, nechovají; ale někteří
přec mají slušné zisky z nevěstek. –
Však tahleta je symbol Úrody,
a já ji pojmu za choť ještě dnes.

PRVNÍ SLUHA spráskne ruce.

Běž, do domu ji zaveď, ohřej vodu
a vymyj vanu, ať se vykoupá,
a ustel pro nás lůžko svatební!
Až budeš hotov, přijď to oznámit!
(K DRUHÉMU SLUHOVI.)
A ty běž do kuchyně, chystej kvas!
(K divákům.)
Je mír, už máme doma všeho dost.

PRVNÍ SLUHA (se chápe ÚRODY):

Tak pojďme!
(Odchází do domu.)

DRUHÝ SLUHA (se zastaví odcházeje):

                         Ale co mám předložit
té dívce k snědku?

TRYGAIOS:

                                   Nic. Ta nebude
as jísti naše sprosté pokrmy,
když byla přece zvyklá u bohů
jen ambrózii stále lízati.

DRUHÝ SLUHA:

Nuž musíme jí připravit i zde
cos k lízání. Však rychle do práce!
(Do domu.)

NÁČELNÍK SBORU:

A my, muži, zanotujme
ženichovi pěknou píseň!

1. POLOSBOR (zpívá):

                            Kdys Osudu kněžky
                            tak do loktů vedly
                            Olympské Héře
                            božského chotě,
                            strmého trůnu
                            mocného pána,
                            a svatební zpěv
                            jim jás…