Lýsistraté

ČTVRTÉ JEDNÁNÍ

Pod Akropolí jako v předešlém jednání. SMÍŠENÝ SBOR, představující nyní prosté Athéňany, je rozložen po akropolské stráni. Zleva přichází NĚKOLIK MUŽŮ spartského vzhledu, jeden je vede (VYSLANEC). Jdou namáhavě jakoby celí rozviklaní. V pozadí za nimi NĚKOLIK SPARTSKÝCH ŽEN. Jakmile NÁČELNÍK MUŽŮ – nyní celého SBORU – SPARTSKÉ POSELSTVO z dálky zhlédne, dá znamení a SBOR sejde ze stráně.

NÁČELNÍK (ukazuje):

Hle, tam jdou poslové ze Sparty sem,
      div nevlečou po zemi vousy!
(Když poselstvo dojde.)
Předně vás vítám, Sparťané, a pak
      povězte, v jakém stavu jdete k nám!

LAKÓNOVÉ přešlapují rozpačitě z nohy na nohu.

VYSLANEC:

Či třeba povedať vám veľa slov:
veď vidno, v akom stave ideme.

NÁČELNÍK:

Ouvé, ta strast vám šlachy napjala
      až hrůza – je to zřejmě zápal zlý!

VYSLANEC:

Ba nevýslovný. Čo mám povedať?
Mier bársaký nech bárskto navrhne!

Zprava je slyšet hlasy.

NÁČELNÍK (vyhlížeje tam):

Hle, vidím sem jít naše občany,
      a také nějak divně kráčejí!

Přichází vratkými kroky několik ATHÉNSKÝCH ZÁSTUPCŮ; vede je ČLEN ÚŘADUJÍCÍHO VÝBORU. Za nimi LID a OTROCI se svítilnami.

ČLEN VÝBORU (blíže se ke SBORU):

Kde najdem Lýsistratu, povězte!
My muži tuhle takhle trpíme.

NÁČELNÍK (ukazuje na OBOJÍ POSELSTVO):

Ty nemoci si hrají do noty!

ČLEN VÝBORU (k SPARTSKÉMU POSELSTVU):

Vítám vás, Lakónové! Povězte,
proč přicházíte?

VYSLANEC:

                               Ako vyslanci
vyjednat mier.

Všeobecné pohnutí.

ČLEN VÝBORU:

                            Toť moudré! Tak i my!
Hned zavolejme Lýsistratu sem,
jež jediná je s to nás usmířit!

VYSLANEC (mávne rukou):

Trebárs i Lýzistrata, u bohov!

ČLEN VÝBORU (ukazuje na otvírající se bránu):

Ne, netřeba ji volat, jak se zdá;
slyšela, a jde tuto sama ven.

LÝSISTRATÉ vystoupí z brány s průvodem několika ŽEN a důstojně se blíží. JINÉ ŽENY v bráně. Všichni na jevišti se rozestoupí, připravujíce pro ni volné místo.

NÁČELNÍK (uctivě k LÝSISTRATĚ, než sestoupí):

Ty přemužná ženo, ó, vítána buď!
      Teď třeba ti osvědčit tedy
řeč pádnou i měkkou a ráznost i klid,
      vděk s přísností, zkušenost velkou:
hle, první mužové z Helénů všech
      se sešli tu, jati tvým kouzlem,
a na tebe vznesli společně vše,
      své boly i stesky a tužby!

VŠICHNI vzhlížejí k LÝSISTRATĚ.

LÝSISTRATÉ (nastavivši se):

Toť snadné, jestli vás kdo zastihne
při chuti, aniž se vy koušete.
Já to zvím ihned.
(K ŽENÁM v bráně.)
                                Kde je Smíření?

Z brány vyjde DÍVKA v průsvitném rouše, zosobněné SMÍŘENÍ.

Jdi, přiveď ke mně nejdřív Sparťany,
ale ne hrubě nebo svévolně,
ni jak to hloupě muži činili,
než jak se sluší ženě: půvabně!
Kdo nedá ruky, chyť ho – nu, víš zač!

Sestoupí na volný prostor. SMÍŘENÍ k ní přivede LAKÓNSKÉ POSLY.

Teď jdi a přived Athéňany též,
a zač se dají, za to se jich chop!
(Stane s ATHÉNSKÝMI POSLY.)
Vy, Sparťané, si ke mně stoupněte
a vy –
(k ATHÉŇANŮM)
            zas tu!
(Má OBOJE POSELSTVO po b…