Dvanáct pohádek z onoho světa

O VOJÁKOVI, KTERÝ POŘÁD KLEL

Za onoho času, když Pán Ježíš chodil se svatým Petrem po zemi, přišli k jednomu sadaři; seděl ve slaměné boudě u silnice a hlídal švestky. Svatý Petr dostal na švestky chuť, ptal se sadaře, jestli by jim nějaké nedal.

Sadař jim odpověděl:

„Jděte a z támhleté švestky u příkopu si natřeste, kolik chcete.“

Svatý Petr třásl a sbíral, Pán Ježíš řekl sadařovi:

„Za to, že jste zdvořilý člověk, budete mít na stromě švestek pořád dost, třeste, jak chcete.“

Sadař si pomyslel, že je to žert, ale když odešli, šel a zatřásl tím stromem; švestek spadalo, až jich byla plná zem, a na stromě jich ještě zůstalo až černo. Po chvíli šel po silnici vandrovní, vysloužilý voják a prosil sadaře, aby mu dal pár švestek. Sadař povídá:

„Natřes si z támhleté švestky. Šli tudy dva pocestní, prosili o švestky, a když jsem je nechal natřást, řekli, že mohu tím stromem pořád třást a švestek bude pořád stejně.

Voják si natřásl švestky, viděl, že jich opravdu na stromě neubývá, tak se rozběhl, aby ty pocestné dohonil. Pán Ježíš řekl Petrovi:

„Podívej se, kdo to za námi utíká, počkejme, až nás doběhne.“

Voják je doběhl, utírá si čelo a křičí:

„Hrome, to jsem se proběhl!“

Pán Ježíš řekl:

„Budeš-li klít, nesmíš s námi jít!“

A voják odpověděl:

„Hrome, vždyť jsem tak mnoho neřekl!“

Tak šli všichni tři spolu, voják cestou neustále klel a říkal, že má hlad. Pán Ježíš nechtěl to jeho klení poslouchat, i řekl Petrovi:

„Jdi, támhle se pasou ovce na louce, požádej ovčáka, aby ti dal jednoho beránka!“

Petr přinesl beránka, sedli si na mezi a rozdělali oheň. Voják napíchl beránka na rožeň a chystal pečeni, Pán Ježíš šel s Petrem do vesnice. Když odcházel, řekl:

„Beránek bude pro tebe a pro Petra, mně nech srdíčko!“

Voják pekl, pekl, olizoval se, jak dostal na tu pečeni chuť, a když srdíčko z beránka vypadlo, voják je sebral a snědl.

Pán Ježíš se vrátil s Petrem ze vsi, rozkrájel beránka, voják s Petrem obírali kosti, Pán Ježíš hledal srdíčko, ale srdíčko nebylo. Pán Ježíš řekl:

„Kdepak je srdíčko?“

Ale voják se zaklínal, hromoval, že ten beránek neměl žádné. Pán Ježíš to nechal tak, jen aby voják znovu neklel. Když se najedli, sebrali se a šli, až došli do města. Ve městě se stavili v hospodě, ptali se, co je nového. Hospodský povídá:

„Mám pro vás smutnou zprávu. Dcera našeho pana krále byla nemocná, žádný doktor jí neuměl pomoci, dlouho se trápila a dnes ráno umřela.“

Pán Ježíš poslal hospodského do zámku, že jsou tu tři poutníci a chtějí vzkřísit princeznu. Král pro ně poslal kočár, kázal je dovézt do zámku a hned je vedl k princezně. Ležela mrtvá na loži, už se chystali, že ji položí do rakve. Pán Ježíš k ní přistoupil, položil jí ruku na čelo a pravil:

„Ta dívka jen spí. Ve jménu mém, vstaň!“

Princezna se probudila, sedla si a pravila:

„Jak…