Alenka v říši divů

9 - VYPRÁVĚNÍ FALEŠNÉ ŽELVY

"Nedovedete si ani pomyslit, jak jsem ráda, že vás zase vidím, staroušku," řekla Vévodkyně, strkajíc Alence přátelsky ruku pod paži a odcházejíc s ní.

Alenka byla velmi ráda, že ji nachází v tak dobré náladě, a pomyslila si, že to snad byl jen pepř, který ji činil tak sveřepou, když ji viděla v kuchyni.

"Až já budu Vévodkyní," řekla si k sobě (ne však příliš nadějným tónem), "nedovolím ve své kuchyni vůbec žádný pepř. Polévka se docela dobře obejde bez něho -. Možná že je to vůbec pepř, který činí lidi tak štiplavými," pokračovala, velmi potěšena, že vynalezla nové pravidlo, " a ocet, jenž je činí kyselými - a heřmánek, jenž je činí hořkými - a - a cukr a takové věci, které činí děti sladkými. Kéž by to lidé jenom věděli, pak by nebyli na cukr tak skoupí, víte -"

Docela při tom zapomněla na Vévodkyni, a trochu se ulekla, když zaslechla její hlas poblíž svého ucha. "Vy o něčem přemýšlíte, má drahá, a pro přemýšlení zapomínáte na řeč. Nedovedu vám hned povědět, jaké z toho plyne mravní naučení, ale vzpomenu si za chvíli."

"Možná že žádné," odvážila se Alenka podotknouti.

"Oh, oh - dítě, dítě!" řekla Vévodkyně. "Z každé věci plyne mravní naučení, jen když je dovedeme najít." A při těch slovech se přitiskla těsněji k Alence.

Alence se příliš nelíbilo mít ji tak blízko: za prvé, protože Vévodkyně byla velmi ošklivá, a za druhé, poněvadž byla právě tak vysoká, aby mohla opřít svou bradu o Alenčino rameno a byla to nepříjemně ostrá brada. Nechtějíc však býti nezdvořilou, snášela to Alenka, jak nejlépe dovedla. "Hra se teď zdá pokračovati lépe," řekla.

"Tak jest," řekla Vévodkyně, "a z toho plyne mravní naučení - ,Oh, je to láska, je to láska, kterou se točí svět!` "

"Kdosi nedávno řekl," zašeptala Alenka, "že se svět točí tím, že si každý hledí svého!``

"Nu ovšem - znamená to do jisté míry totéž," řekla Vévodkyně, zabořujíc svou ostrou bradu do Alenčina ramene, když dodávala, "a z toho plyne mravní naučení-,Postarej se o smysl, a slova se už o sebe postarají.` "

"Jak ráda ve všem nachází mravní naučení!" pomyslila si Alenka.

"Jistě byste ráda věděla, proč vám neovinu ruku kolem pasu," řekla Vévodkyně po malé přestávce. "Důvod je ten, že nedůvěřuji povaze vašeho plameňáka. Mám to zkusit?"

"Mohl by štípnout," odpověděla opatrně Alenka, nemajíc vůbec žádné chuti, aby se to zkusilo.

"Máte pravdu," řekla Vévodkyně. "Plameňáci a hořčice štípou. A z toho plyne mravní naučení - ,Vrána k vráně sedá, jeden pták druhého hledá.` "

"Jenže hořčice není pták," poznamenala Alenka.

"Správně, jako obvykle," řekla Vévodkyně. "Jak jasně se dovedete vyjadřovat!"

"Je to - nerost, myslím," řekla Alenka.

"Ovšem že je to nerost," řekla Vévodkyně, která se zdála být ochotna souhlasit se vším, co Alenka řekne; "nedaleko odsud je několik hořčičných dolů. A mravní naučení z toho plyne - ,Čím víc jde moje dolů, tím víc jde vaše nahoru. "Oh, už vím!" zvolala Alenka, která přeslechla poslední poznámku. "Je to rostlina. Nevypadá j…