Americké obrázky

5. Společenský život

Český společenský život v Americe! – Člověk by byl skoro na rozpacích, kdyby měl psát o něm, jak se jeví, či vlastně nejeví doma, jak teprve psát o společenském životě Čechů amerických! Doma, kde tvoříme přece jediný souvislý celek, kde, byť již nic jiného, aspoň pospolité obcování leží zcela v rukou našich, známe ze společenského života sotva pouhý název, těžko hledat více tedy za mořem, kde živel český po tak širém kraji jsa rozptýlen uprostřed cizích národností skorem úplně zaniká.

Český do Ameriky se stěhující lid neodnáší s sebou také opravdové národní uvědomělosti, aby pomýšlel na způsob, jakým by se i tam uchoval co národ. Jest každý příliš zaujat sám sebou a celkem nemá český lid, jenž po celá staletí obýval jediný uprostřed pevniny ležící kraj, onoho kolonizačního nadání, kterým vyniká Rus, Angličan, ba i Němec, a které, byť kmeny tyto ani neměly za sebou mocné opory doma, samo sebou by je uchovalo tak rychlého zaniknutí v cizině, jak stává se národnostem z přirozených důvodů nadání toho postrádajícím.

Mimo to netane českým vystěhovalcům na mysli žádná vážnější idea. Stěhují se proto, že myslí býti jinde šťastněji živi než v té věčné domácí bídě. Kdyby mimo tuto vedla český lid do ciziny aspoň jedna společná myšlenka, uchoval by původní svůj ráz zajisté mnohem snadněji, jak toho příkladem některé až dosud v Německu živořící české osady, jichž zakladatelé byli čeští vystěhovalci po katastrofě bělohorské. Ani té jediné však stěhující se do Ameriky český lid nemá.

Konečně octnou se vystěhovalci nejen v cizím živlu, ale i v cizím životě. Naprosto nový proud uchvátí vystěhovalce hned, jak přistane k druhému břehu. Novota ho omámí, na první pohled patrná přednost přede vším, co byl kdy dříve viděl a zažil, ho láká a s cizotou smíří, ziskuchtivost pak a možnost vášeň tu ukojiti urve ho docela.

Přistavše v New Yorku neb Baltimoru, rozptýlí se čeští vystěhovalci na vše strany. Tak zvaný daleký západ (The far west) je sice cílem většiny, avšak čím je ta hrstka písku rozhozená po státech Ohio, Illinois, Wisconsin, Minnesota, Iowa atd.? Někteří odejdou na farmy svých přátel neb známých, většina učiní první zastávku v městě. Farmy jsou daleko od sebe a promíchané usedlostmi národů jiných, a v městech, kde žijí namnoze tisíce českých duší pohromadě? Vizme, jak děje se tam.

Z amerických měst, v kterých se český živel skupil nejvíce, stojí v prvé řadě Chicago v státu Illinois, St. Louis v Missouri a Cleveland v Ohiu. V prvním čítá se as 10 000, v druhém 8000 a v posledním 5000 Čechů. Těmto nejblíže stojí Millwaukee a Manitowock v státu Wisconsin, Pittsburgh v Pensylvánii, New York, Cedar Rapids ve státu Iowa, St. Paul v Minnesotě atd. (Nejspolehlivějších dat mohly by v tomto ohledu podat české americké časopisy, jichž seznamy abonentů vykazují počet aspoň čtoucího obecenstva. Mimo to stará se v Racine, Wis., vycházející „Slavie“ velmi pečlivě o registrování českého živlu po celých Spojených obcích.)

Ve všech těchto městech, jakož i namnoze po venkově založeny jsou české spolky. Nejčetnějšími jsou „Slovanské lípy“, s kterými spojena obyčejně čítárna, spolky tělocvičné a náboženské. Chicago má „Slovanskou lípu“, „Sokol“, „Spolek českých bratří“ a „Katolický spolek svatováclavský“. V Clevelandu jest „Lípa“ a „Perun“, v kterém soustředil se živel mladší, a „Spolek katolický“.

„Slovanská lípa“ v St. Louis scvrkla se as na 15 členů, kteří se scházejí jednou za měsíc k přátelskému hovoru. Zato vzkvétá tam utěšeně „Spolek katolický“ vedením dvojctihodného P. Hessauna, který s obdivuhodnou zručností vyeskamotoval z kapes svého věrného stádce 20.000 dolarů na postavení české školy. Vystavěna skutečně nádherná budova, naneštěstí však neozývá se v ní skorem jediného českého slova. Snad proto, že svěřena ochraně sv. Jana Nepomuckého, jehož jméno se v zlatých lite…