Chocky

9.

Příštího rána jsem na nádraží u stánku s knihami koupil jeden výtisk Hindmere and District Courier. Bylo to tam, jak se dalo čekat; na titulní straně ve čtvrtém sloupci, pod titulkem "ANDĚL STRÁŽNÝ" ZACHRAŇUJE DĚTI. Uvozovky k výrazu "anděl strážný", které měly naznačit, že se redakce od záležitosti distancuje, ve mně vyvolaly zlou předtuchu, ale jak jsem četl dál, obavy se rychle rozptýlily. Oblastní novináři - řekl bych, že moudře - nemají ve zvyku utahovat si z místních obyvatel, jedině snad z jistých osvědčených komických figurek, které to mají rády. Musel jsem uznat, že článek byl napsán dovedně, v objektivním duchu, třebaže vykazoval neklamné rysy rezervovanosti ze strany autora, tu a tam ovšem se zjevnými známkami nepředstíraných zmatených rozpaků; jako by se autor rozhodl nakládat se svědectvím bezvýznamného potrhlíka s laskavou shovívavostí, a posléze si přestal být jistý, co vlastně ono svědectví dokládá. O andělu strážném se mluvilo vlastně jen v titulku; celá zpráva vzbuzovala dojem, že když se Matthew ocitl ve vodě, stalo se určitě něco velmi neobvyklého, jen nikdo nevěděl, co. Nebylo ovšem pochyb o tom, že Matthew neohroženě zachránil Polly.

Na to, že ten mladý muž jen vykonával svou práci, byl článek vcelku ucházející, rozhodně daleko lepší, než čeho jsem se zprvu obával. Až na zmíněný titulek si opravdu nebylo nač stěžovat. Lidé si ovšem bohužel titulků všímají; koneckonců, od toho v novinách jsou.

Ráno mi volal Alan a navrhl společný oběd, a tak jsem s ním šel. "Viděl jsem včera v novinách fotku Matthewova obrázku," řekl. "Po tom, cos nám řekl o těch obrázcích, mě napadlo, že se na tu výstavu skočím mrknout. Je to pár kroků od mý kanceláře. Většina exponátů je takovej ten běžnej drek. Vůbec se nedivím, že vybrali Matthewův. Trochu zvláštní vidění, všechno je takový vytáhlý - ale máto něco do sebe, to jo." Odmlčel se a zvědavě se na mne zadíval. "Takže jste nakonec o tý Chocky řekli. To se divím, že jste jim to poslali."

"Nic jsme jim neposlali," řekl jsem a vyložil mu celou příhodu.

"Tak takhle to je! Kapánek nešťastná shoda, jedno s druhým," řekl Alan. "Mimochodem, ve středu mě navštívil jeden člověk z Plavecký společnosti. Říkal, že si jde jen ověřit doporučení plukovníka Summerse ohledně tý medaile. Společnost se pochopitelně odněkud dozvěděla o tom, že Matthew nikdy předtím neplaval. Zdálo se jim, že tahle skutečnost vrhá na celej případ stín pochybností - není se taky co divit. Tak jsem mu řekl všechno, co jsem o tom věděl. Chtěl potom slyšet, jestli je pravda to s tím Matthewovým plaváním-neplaváním. Musel jsem přiznat, že skutečně neplaval. Hergot, vždyť já se ho to pokoušel naučit jen pár dní před tím! Myslím si, že mi uvěřil, ale odcházel ten nešťastník ještě zmatenější, než když přišel." Znovu se odmlčel, pak pokračoval:

"Řeknu ti, Davide, když to všechno uvážíš, zdá se, že se Chocky dostává na scénu. A každou chv1i se dočká prvního potlesku. Co hodláš dělat s tímhle?"

Pokrčil jsem rameny. "Co jinýho s…