Midwichské kukačky

3. MIDWICH ODPOČÍVÁ

Od deseti sedmnácti oné noci začaly být informace o Midwichi pouze útržkovité. Telefony oněměly. Autobus, který měl vesnicí projet, do Stouche nedorazil a vůz, který ho vyjel hledat, se nevrátil. Z letecké základny došlo do Traynu hlášení o jakémsi neidentifikovatelném létajícím předmětu, nikoli, zdůrazňujeme nikoli, služebním stroji, který radar zachytil v oblasti Midwiche, snad při nouzovém přistání. Kdosi z Oppley ohlásil v jednom z midwichských domů požár, který podle všeho nikdo nehasí. K požáru vyjela hasičská stříkačka z Traynu - a už se neozvala. Traynská policie vyslala vůz, který měl zjistit, co se se stříkačkou stalo, ale ten se také znenadání odmlčel. Z Oppley ohlásili další požár, rovněž zřejmě nikým nehašený. Strážník Gobby ze Stouche, kterého zburcovali telefonem a poslali na kole do Midwiche, také zmizel beze stopy...

Na úsvitu sedmadvacátého se po kalné obloze válely špinavé cáry mračen, mezi nimiž slabě prosakovalo našedlé světlo. Kohouti v Oppley a Stouchi přesto kokrhali a jiní ptáci vítali den melodičtěji. V Midwichi se však neozval jediný ptačí hlásek.

V Oppley a Stouchi i všude jinde se také záhy začaly natahovat ruce, aby zarazily drnčení budíků, ale v Midwichi budíky řinčely, dokud neztichly samy.

V jiných vesnicích se z domků trousili muži s rozespalými pohledy, potkávali své sousedy a ospale se s nimi zdravili, ale v Midwichi se nikdo s nikým nepotkal.

Protože Midwich ležel v nehybném transu...

Zatímco okolní svět začal brzy zaplňovat den hlukem, Midwich spal dál... Tamní muži i ženy, tamní koně, krávy i ovce, tamní vepři, drůbež, skřivánci, krtci i myši leželi bez hnutí. Nad Midwichem se klenula kupole ticha, narušovaného pouze šelestem listí, odbíjením hodin na věži kostela a zurčením říčky Opple, valící se u mlýna přes jez...

Už záhy po rozbřesku vyrazil z Traynu olivově zelený vůz na boku s nápisem "Telefonní spoje" v šeru dosud jen stěží rozpoznatelným, aby obnovil spojení Midwiche se zbytkem světa.

Ve Stouchi zastavil u telefonní budky, aby zjistil, jestli se v Midwichi objevily nějaké známky života. Neobjevily. S Midwichem bylo stále stejně nemožné navázat kontakt jako už od 22.17 předchozího večera. Poštovní vůz znovu vyrazil a drkotal v nesměle přibývajícím denním světle dál.

"Kruci!" prohodil telefonní opravář k řidiči. "Kruci! Z tohohle bude mít přece ta stará Ogleová parádní průšvih, jestlipak jí to stojí za to?"

"Mně to nejde na mozek," posteskl si řidič. "Podle mýho ta babka poslouchala v jednom kuse, ve dne v noci, jakmile byl někdo na drátě. No uvidíme," dodal neurčitě.

Kousek za Stouchem zahnul vůz ostrou zatáčkou doprava a necelý kilometr kodrcal po odbočce k Midwichi. Za další zatáčkou se octl v situaci, která si vyžádala od řidiče veške…