Cesta do hlubin študákovy duše

Jaroslav Žák

59 Kč

Elektronická kniha: Jaroslav Žák – Cesta do hlubin študákovy duše (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: zak01 Kategorie: Štítek:

Popis

E-kniha Jaroslav Žák: Cesta do hlubin študákovy duše

Anotace

O autorovi

Jaroslav Žák

[28.11.1906-29.8.1960] Český prozaik, autor dramatických a satirických próz Jaroslav Žák se narodil roku 1906 v Praze do rodiny poštovního úředníka. Po maturitě v roce 1925 na klasickém gymnáziu v Praze studoval Jaroslav Žák v letech 1925-1929 na Filozofické fakultě UK latinu a francouzštinu. Poté absolutoriu vyučoval na středních školách v Čechách i na Slovensku. Nejdéle působil na gymnáziu v Jaroměři....

Jaroslav Žák: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Žánr

,

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Cesta do hlubin študákovy duše“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kapitola 8
LETADLA NAD ŠKOLOU A NAD STADIÓNEM

Stupnice zájmů študákových se dá lehce zjistit, když kantořín, jenž je pružnějšího ducha než učebnice, odbočí od osnovou předepsané látky a rozhovoří se o věcech mimoškolních. Stačí, když při čtení Livia, třeba u oné pasáže, kde se popisuje namáhavý přechod Hannibalův přes Alpy, doprovodí latinář vznešené vyprávění dějepiscovo realistickým popisem nálady ve vojště punského vojevůdce, a počne lidově a přístupně líčit, jak polozmrzlí Kartaginci mlátili vztekle kopími do skal, nadávali na Hannibala a celou punskou říši a plivali z horských průsmyků do propastí. Hned je vidět na tvářích mladistvých posluchačů rozjasnění a letargická podřímlost se změní v napjatou pozornost.

Ještě vděčněji je přijímáno vyprávění s látkou nesouvisející, ať už je to veselá příhoda z cesty pana profesora po Šumavě, jež je ovšem kvitována povinným veselím, nebo dokonce vážná promluva o kumštu a takových věcech. Oddrobí se tím kus hodiny, a tudíž se vyplatí předstírat zájem.

Napjatou pozornost vyvolá zmínka profákova o mezinárodní politické situaci. Hlavně v posledních pohnutých dobách nezůstala přirozeně ani nejútlejší mládež lhostejnou k tomu, co se děje okolo nás, a děje se toho, chválabohu, dost. To konečně mohl každý vidět u Osvobozených, jak bouřlivě študáci reagovali na každou sebenepatrnější narážku, takže co chvíli se bořilo divadlo.

Má-li kantor “šajn” o sportu a přimísí-li do suchopáru hodiny nějakou tu zkazku o tom, jak hrávala slavná Sparta v letech poválečných nebo jak Košek porazil dělovkou brankovou tyč, rozhostí se po třídě posvátné ticho. Každý by řekl, že neexistuje námět, který by více dovedl dítka uchvátit. A přece.

Armáda a hlavně letectví. Žádná veleslavná sportovní primadona nevzbudí v dnešním klukovi ani desetinu oné úcty, jakou chová k letci a zvláště k vojenskému pilotu. To je prostě božstvo. Letí-li náhodou podle gymnázia stihačka, je veškero študáctvo duchem ve vzduchu, a kantor jen s námahou obnoví kázeň ve třídě. Ale stane-li se mu ten malér, že uprostřed výkladu zahřmí venku tucet motorů a několik letek si to šine nízko nad zemí, tu prostě ani sám veliký Šerif a vládce ústavu kluky neudrží, všechno leze na okna, krky nemožně zkroucené a jediný výkřik obdivu spojuje celou třídu v podivuhodný celek, tak…