Pernambuco

Hle cár, jenž chyt se v dešti

Sklepnice před Kaminského právě stavěla sklenici s červeným vínem, když přiběhl pikolo: Mistře, mám vás okamžitě přivést do kulečníkového salonku, chce s vámi mluvit Velký Kdosi.

Copak to asi bude tentokrát? těšil se Kaminský, chvatně si zapínaje sako. Rýmovaná suplika, devoce k narozeninám? Nebo žertovná výroční zpráva? Dobrá je každá zlatka.

Zatraceně, Kaminský! Vidíte, co jste provedl? vykřikl Velký Kdosi a vztekle odhodil tágo. Tak snadný šťouch a vy jste mi ho zkazil! To kvůli vám jsem zapomněl nakřídovat špičku!

Kaminský zavrávoral a přidržel se opěradla židle. Das… das hat er nicht erwartet. Es ist ihm poněkud schwindelig geworden.

Ne, nemusíte si sedat, pokračoval Velký Kdosi, jen mi povězte, čím jsem vám ublížil, čím se vás dotkla má paní, čímpak se provinili můj tchán a můj papoušek. Ničím? Ó, je to vůbec možné? Pak mi tedy prozraďte, co jste měl na srdci, když jste psal slova Hle cár, jenž chyt se v dešti za telefonní drát. Co jste chtěl vyjádřit?

Co jsem chtěl vyjádřit? Kaminský se na chvíli zamyslel. Snad to, že v dešti se za telefonní drát …