Bez kufru se tak pěkně skáče po stromech neboli Nún

Příběhy válečníka

Co je účel obrany? Ubránit se. Ubránit se je snadnější než vyhrát, z toho už plyne, že obrana je snadnější než útok. V čem však spočívá to, že je snadnější se ubránit či zachovat? V tom, že všechen čas, který uplyne nevyužit, je ziskem ve prospěch obránce.

Carl von Clausewitz

1. Dírou v kapse saka mu propadla krabička se zápalkami a žbluňkla do kbelíku. Ve kbelíku byly nějaké splašky. Venku svítilo slunce. Položil krabičku za okno na římsu.

2. Jeho stařičké matce spadla na zahradu peřina. Sešel po schodech dolů a přinesl peřinu zpět.

19. Z mísy s ovocem vylétla vosa. Ucítil vůni hrušek.

3. Do zahrady slétli havrani a krákorali tam. Otevřel okno a zatleskal. Havrani krákorali.

4. Když přikládal do kamen, vypadl na podlahu žhavý uhlík. Honem nabral uhlík na lopatku a vhodil ho zpátky do ohně.

5. Loupal brambory do polévky a všiml si, že jedna z nich vypadá jako malý zavalitý mužíček. Rozmýšlel se chvíli, má-li mužíčka hodit do horké vody, či nemá-li mužíčka hodit do horké vody, a pak ho tam hodil.

6. Havrani krákorali. Díval se z okna na zahradu a pomyslel si: Kdybych měl housle a uměl na ně hrát, asi bych nyní hrál na housle.

12. Ucítil vůni hrušek. Hodil do čaje kostku cukru a pozoroval ji, jak se rozpadá. Slunce mezitím zašlo za mraky.

16. Slunce zašlo za mraky. Z plechového budíku se ozvalo lupnutí, hlasitě, jako kdyby praskla pružina. A budík tikal dál, tikal stejně jako předtím, zřejmě neprasklo nic.

17. Po skle stékaly dešťové kapky. Některé rychle sklouzly, jiné se pomalu šinuly. A pak tu byly takové, které jako by se vůbec nehýbaly, zdálo se, že se drží svého místa. Ale ne, teď právě jedna taková, právě taková náhle sjela až k okennímu rámu.

23. Když čistil botu, vyklouzl mu z ruky kartáč a padal po schodech.

22. Natočil plnou sklenici vody. Trochu z ní upil. Postavil sklenici na kamna. Na okně se rozbzučela moucha.…