Popis
E-kniha Dante Alighieri: Božská komedie – Peklo
Anotace
Alegorická báseň o třech zpěvech. Božská komedie popisuje ve třech částech alegorickou pouť duše, jednotlivce i lidstva k Bohu a ke spáse. V té první ("Peklo") básník přichází do temného hvozdu, kde se setká se třemi šelmami, posléze zbloudí a jeho cesta pak zcela přirozeně vede do pekla. V tomto prostoru, kterým ho provází Vergilius, se setkává jak s některými svými přáteli, tak i odpůrci. Peklo je složitě rozděleno podle míry provinění i délky trestu na devět kruhů, v nichž se pohybují lakomci, kacíři, násilníci, zrádci a vrahové, na jeho samotném dnu pak sídlí Lucifer.
O autorovi
Dante Alighieri[1.6.1265-14.9.1321] Dante Alighieri byl největší italský básník 14. století. Pocházel z Florencie, dosáhl značného vzdělání, zabýval se zejména studiem antického, italského a provensálského básnictví. Jako stoupenec protipapežské strany musel r. 1302 odejít do vyhnanství a zbytek života strávil ve Veroně a Raveně. Hlubokým zážitkem, který poznamenal Dantovu celoživotní tvorbu, byla jeho (již v dětství započatá) platonická a zidealizovaná láska k...
Dante Alighieri: životopis, dílo, citáty
Zpěv třináctý
8
Corneto, Cecina - městečka na toskánském pobřeží.
10
Harpyje - v antickém bájesloví ohyzdy, ptáci s ženskými hlavami. Na ostrovech Strofadách se s nimi setkali Trojané podle vyprávěni Aeneidy (III.).
48
jejž já už vylíčil mu - v Aeneidě VI., 22., 48, odkud Dante přejímá ten motiv.
53
náhradou obnovit tvé jméno stmělé - téměř průběžný dobový motiv Dantovy básně: touha po slávě.
58
klíče srdce Bedřichova - klíče, kterými se zamykalo i odmykalo srdce císaře Bedřicha II. Mluví Pier de la Vigna (1190?-1249), básník sicilské školy a autor latinských listů, který se z nízkého původu vyšvihl až k nejvyšším hodnostem na císařově dvoře; po dvacetileté službě byl dvorskými intrikami obviněn ze zrady, 1248 uvězněn a oslepen; ze zoufalství snad spáchal sebevraždu. Jako zpravidla Dante charakterisuje postavu nejen obsahem sdělení, ale i melodii a rytmem verše a zde umnou stylistikou, příznačnou pro řeč dvořana; všimni se opět snahy pohaněného Piera: zajistit si dobrou pověst u potomstva Dantovým prostřednictvím.
120
Lano (Arcolano Maconi?) - ze Sieny, kterého provázela pověst marnotratníka. Nalezl smrt 1288 v bitvě mezi sienskými a aretinskými u Toppa; podle některých dohadů se dal zabít úmyslně, protože rozházel jmění a nechtěl žít v chudobě.
125
černí chrti - podle středověké tradice démoni.
133
Giacomo da Sant Andrea - z Padovy, proslul rovněž jako marnotratník; byl zabit 1239, snad na popud Ezzelina IV. Scéna štvaných marnotratníků, která přetrhne svým prudkým vzruchem předcházející ztišenou atmosféru pustiny, připravuje návrat prvního motivu oživených keřů a z…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.