Škola žen

JEDNÁNÍ ČTVRTÉ
VÝSTUP PRVÝ

Arnolf (sám)

Již k tomu přiznám se, že vydržím tu stěží,
neb tisíc starostí na mojí duši leží,
by vnitř i na venek zas pořádek tu byl,
jenž toho hejska by zlé snahy znemožnil.
Jak tato zrádkyně můj přímý pohled snesla!
Tím černým činem svým na mysli nepoklesla;
já po té proradě mru téměř smrtí bídnou,
jí nic se nedotklo a nadále je klidnou.
Čím více dívám se a vidím tento klid,
tím více ve mně žluč se musí rozbouřit,
a náruživost ta, jíž srdce vzplálo zase,
mé lásky vášnivost jen zvětšovati zdá se.
Já tolik hořkosti a zlosti v sobě měl,
však nikdy spanilou tak jsem ji neviděl,
a nikdy její zrak tak nebyl jasný, živý,
a nikdy nebyl jsem jí tolik žádostivý.
Už cítím v duši své, že po mně bude veta,
když tato sudba mne má postihnouti kletá.
Jak? Stále nad jejím jsem vychováním bděl,
a o ni starost jen a něžnou péči měl,
vždyť od svých dětských let jen u mne v domě žila,
mou byla nadějí a vším mým štěstím byla,
a půvab, jenž s ní rost, ten srdci příslib dával;
já plných třináct let jsem si ji vypiplával,
by blázen přišel pak, jenž srdce zmámí její
a zrovna před nosem mi drze vyfoukne ji,
když mojí manželkou už téměř byla zpola?
Ne! K ďasu, ne a ne! Ty blázínku, hej hola,
ty marně točíš se; buď všechno naráz ztratím,
neb prázdné naděje tvé všechny rázem zvrátím;
ty smát se nebudeš přec jenom naposled.

VÝSTUP DRUHÝ

Notář, Arnolf.

Notář

Ach! Vy zde! Dobrý den. Já k vám jsem přišel hned,
jak jste si toho přál, bych smlouvu sdělal vám.

Arnolf (domnívaje se, že je sám a nevida a neslyše notáře)

Co dělat?

Notář

                   Jako vždy já formu už jí dám.

Arnolf (domnívaje se, že je sám)

Dřív musím mysliti přec svoje na výhrady.

Notář

Ve vašem zájmu vždy mně jednati jest tady.

Arnolf (domnívá se, že je sám)

Je třeba zajistit se proti překvapení.

Notář

Vše složte v ruce mé, víc třeba dělat není,
a chcete-li být jist, tu na svém pouze stůjte,
a dřív než přijal jste, ten kontrakt nekvitujte.

Arnolf (mysle, že je sám)

I toho bojím se, když něco stane se,
že ihned po městě se všechno roznese.

Notář

Nuž, proti věcem těm též prostředek už máme,
a smlouvu tajnou vám, když chcete, uděláme.

Arnolf (maje za to, že je sám)

Jak jenom porovná se se mnou tato žena?

Notář

Plat vdovský řídí se přec vždycky podle věna.

Arnolf (mysle, že je sám)

Tak rád ji mám a cit ten tolik duši rmoutí.

Notář

V tom případě lze jí též výhod poskytnouti.

Arnolf (domnívaje se, že je sám)

Jak s ní jen jednati, když cestou tou se dává?

Notář

Máť ženich nevěstě vždy přiřknout podle práva
díl třetí ze věna; tak sice zákon velí,
však mnohý přece jen i více dává, chce-li.

Arnolf (mysle, že je sám)

Tak…

Notář

              Praecipuus však jen úmluvou se zřídí.
A ženich může vždy, když dobrým se mu vidí,
dát více vdovného.

Arnolf

                                     Ho.

Notář

                                              On více může dáti,
…