Labyrint světa a ráj srdce

KAPITOLA XXXIII.
Šalomoun marnosti
a šalby světa vyjevuje

Eccl. 1. 2. 15. Moudrosti světské larva odkryta

1. Tu Šalomoun, kterýž až potud dívaje se tiše seděl, déle se již držeti nemoha, hlasem velikým volati začal: „Marnost nad marnostmi a všecko marnost! Tak-liž co křivého jest, zpřímiti se nemůž? Nelze-liž ani nedostatků sčísti?“ A povstav i zástup jeho veškeren s hřmotem velikým, ubírá se přímo k trůnu královny (aniž tomu buď ta vzteklá Pošta, aneb drabanti z obou stran překaziti co mohli, protože křikem a bleskem jeho zaraženi byli, jako i sama s radami svými královna). On tedy vztáhna ruku, sejme z obličeje jejího zastření, kteréž ač se prvé cosi drahého a stkvoucího zdálo, nenašlo se však býti než pavučinou. A aj, tvář její se ukázala bledá, však odutá, červenosti sic něco na lících, však líčené (což se odlupováním po místech znamenalo) mající, ruce tolikéž prašivé spatříny a všecko tělo nemilé i dýchání její smrduté. Čehož sem já se zděsil i všickni přítomní, že jsme jako strnutí stáli.

I jejím radám

2. Šalomoun pak obrátiv se k radám domnělé té královny, zodjímal i jim larvy a řekl: „Vidím, že na místě Spravedlnosti Nespravedlnost panuje a na místě Svatosti Ohavnost. Bedlivost vaše jest Podhlídavost; Opatrnost vaše Chytrost; Přívětivost vaše Pochlebenství; Pravda vaše Tvárnost jen; Horlivost vaše Vzteklost; Udatnost vaše Opovážlivost; Milost vaše Bujnost; Pracovitost vaše Otroctví; Důvtipnost vaše Domnínka; Nábožnost vaše Pokrytství etc. (Eccl. 12. 14.) Vy-liž na místě Boha Všemohoucího svět říditi máte? Přivedeť Bůh na soud všeliký skutek a každou věc tajnou, buďto dobrou nebo zlou. Já pak půjdu a hlásati všemu světu budu, aby se svoditi a mámiti nedali.“

Šalomoun marnosti světa po všem světě rozhlašuje

3. A obrát…