Vyhnanci

PRVNÍ DĚJSTVÍ

Přijímací pokoj v domě RICHARDA ROWANA v dublinském předměstí Merrion. Vpravo vpředu je krb, před ním nízká krbová clona. Nad krbovou římsou zrcadlo v pozlaceném rámu. Dále v pravé stěně zasouvací dveře vedoucí do salonku a do kuchyně. Ve zdi vzadu vpravo malé dveře do pracovny. Vlevo od nich příborník, na stěně nad ním zarámovaná pastelová podobizna mladého muže. Více doleva dvoukřídlé skleněné dveře do zahrady. Ve stěně nalevo okno s výhledem na silnici. Vpředu v téže stěně dveře do předsíně a horní části domu. Mezi oknem a dveřmi stojí u stěny dámský sekretář. U něho proutěná židle. Uprostřed místnosti kulatý stůl, kolem něho křesla čalouněná vybledlým zeleným plyšem. Vpravo vpředu menší stolek a na něm kuřácká souprava. U něho křeslo a pohovka. Před krbem, vedle pohovky a přede dveřmi leží kokosové rohože. Podlaha je z mořených prken. Na dvoukřídlých i zasouvacích dveřích jsou krajkové záclony, které jsou napolo zataženy. Spodní okenní křídlo je zvednuto a přes okno visí těžké závěsy ze zeleného plyše. Roleta je stažena po okraj zvednutého spodního křídla. Je teplé červnové odpoledne a místnost prozařuje měkký sluneční svit, jenž již bledne.

BRIGITA a BEATRICE JUSTICEOVÁ vstoupí levými dveřmi. BRIGITA je postarší žena, menší postavy, vlasy má litinově šedé. BEATRICE JUSTICEOVÁ je štíhlá tmavá mladá sedmadvacetiletá žena. Má na sobě dobře šitý tmavomodrý kostým a elegantní jednoduše zdobený černý slaměný klobouk a v ruce malou kabelku ve tvaru psaníčka.

BRIGITA: Paní a mladý pán Archie se šli koupat. Vůbec vás nečekali. Dala jste jim vědět, že jste se vrátila, slečno Justiceová?

BEATRICE: Ne. Právě jsem přijela.

BRIGITA (ukáže na křeslo): Posaďte se, řeknu pánovi, že jste tady. Byla jste dlouho ve vlaku?

BEATRICE (sedne si): Od rána.

BRIGITA: Mladý pán Archie dostal váš pohled z Youghalu. Jste jistě unavená.

BEATRICE: Ani ne. (Dost nervózně zakašle.) A cvičil na klavír, co jsem byla pryč?

BRIGITA (srdečně se zasměje): Cvičit, co vás vede! Mladý pán Archie? Teď je zrovna blázen do mlékařova koně. Měla jste tam hezké počasí, slečno Justiceová?

BEATRICE: Dost pršelo. Podle mne.

BRIGITA (s účastí): Tak to vidíte! A teď je to taky na spadnutí. (Zamíří k pracovně.) Řeknu mu, že jste tady.

BEATRICE: Pan Rowan je doma?

BRIGITA (ukáže): V pracovně. Něco píše a hrozně se tím ničí. Půl noci vám bejvá vzhůru. (Jde.) Zavolám ho.

BEATRICE: Nerušte ho, Brigito! Mohu počkat tady, než přijdou, jestli to nebude dlouho.

BRIGITA: Viděla jsem něco ve schránce, když jsem vám otvírala. (Přejde ke dveřím pracovny, pootevře je a zavolá.) Pane Richarde, je tu slečna Justiceová – na hodinu s mladým pánem Archiem.

RICHARD ROWAN vyjde z pracovny, přistoupí k BEATRICI a podá jí ruku. Je to vysoký atletický mladý muž poněkud lenivého vystupování. Má světle hnědé vlasy a knír a nosí brýle. Na sobě má volný světlešedý tvídový oblek.

RICHARD: Pěkně vítám.

BEATRICE (vstane, podá mu ruku a lehce se přitom začervená): Dobré odpoledne, pane …