Pohádky bratří Grimmů

V lese žijí čarodějnice

Jela jednou jedna chudá děvečka se svým panstvem skrze hluboký les, a když uprostřed byli, vrhli se na ně z houštin loupežníci a zabili, koho byli nalezli. Byli pobiti všichni kromě Bodrušky, která ze strachu vyskočila z kočáru a ukryla se za jedním stromem.

Když loupežníci se svou kořistí odjeli, vylezla ven a uviděla celé to krveprolití a jala se hořce plakat:

„Co si já ubohá nyní počnu? Ani nevím, jak se z toho lesa dostat ven, není tu široko daleko živáčka, musím tu bídně zahynout.“

Chodila sem tam a hledala cestu, ale nemohla žádnou nalézt.

Když nastal večer, sedla si pod jeden strom, poručila se Bohu a chtěla tu zůstat sedět a nikam dál nejít, i kdyby se stalo, co by chtělo.

Ale neuběhla dlouhá chvíle, přiletěl sněhobílý holoubek a měl v zobáčku malý zlatý klíček. Ten klíček ji položil do ruky a řekl:

„Vidíš ten velký strom? Na něm je malý zámek, ten otevřeš tímto klíčkem a najdeš uvnitř dost jídla a hlad tě nebude už sužovat.“

Bodruška šla k tomu stromu a otevřela jej, našla uvnitř mističku mléka a bílý chléb, který si nadrobila, takže se dosyta najedla. Když byla najedena, řekla:

„Nyní je čas, kdy slepice do kurníku zalétají, já jsem tak unavená, taky bych si byla do postele lehla.“

Tu přiletěl opět sněhobílý holoubek, nesl v zobáčku jiný zlatý klíček a řekl:

„Otevři ten strom tady a najdeš postýlku.“

Tak jej otevřela a našla krásnou, měkkou postýlku, tu poděkovala Bohu a poprosila jej, aby ji v noci opatroval, položila se a usnula.

Druhého dne ráno zase přiletěl sněhobílý holoubek, nesl opět klíček a řekl:

„Otevři tamten strom a najdeš tam šaty.“

A když jej Bodruška otevřela, našla šaty zdobené zlatem a drahými kameny, tak vznešené, jakoby byly pro princeznu.

Tak žila nějaký čas a každého dne přilétal sněhobílý holoubek a postaral se o všechno, co potřebovala, a byl to krásný, tichý život.

Jednou však holoubek přiletěl a pravil:

„Udělala by jsi něco pro mne, Bodruško?“

„Ze srdce ráda.“ odvětila.

Tu pravil sněhobílý holoubek:

„Já tě přivedu k malé chaloupce, ty půjdeš dovnitř, a uprostřed u krbu uvidíš sedět stařenu a ta ti řekne: „Dobrý den!“. Ale ty ji nesmíš odvětit ani slovo, ať dělá, co chce, n…