Petr První II

7

Lefort byl pochován s velikou slávou. V průvodu šly tři pluky se skloněnými prapory a s děly. Za pohřebním vozem (taženým šestnácti vraníky) nesli na poduškách admirálův klobouk, kord a ostruhy. Jezdec v černém brnění a s černými pery držel v ruce pochodeň obrácenou k zemi. Následovali vyslanci a diplomatičtí zástupci v smutečním. Za nimi bojaři, okolničí, dumní a moskevští šlechtici, dobrých tisíc lidí. Vojenští trubači troubili, bubny pomalu vířily. Petr kráčel vpředu s první rotou preobraženců.

Někteří bojaři, když viděli, že car není nablízku, dali se do klusu a ponenáhlu předhonili vyslance, aby byli v průvodu první. Vyslanci krčili rameny a šeptali si mezi sebou. U hřbitova byli odstrčeni úplně. Roman Borisovič Bujnosov a nesmírný hlupák kníže Stěpan Běloselskij šli přímo u kol a drželi se pohřebního vozu. Mnozí Rusové byli podnapilí. Protože přišli k vynášení ostatků, sotva se rozednilo, kručelo jim v břiše, a tak nečekali na smuteční hostinu a sběhli se kolem stolů s mísami studených zákusků, kde pojedli a popili.

Když byla rakev postavena na zmrzlou hlínu, vyházenou z jámy, přikročil k ní chvatně Petr. Rozhlédl se po oholených a najednou rozpačitých tvářích bojarů a zašklebil se tak zle, že se někteří začali schovávat jeden za druhého. Kývl na tl…