Les

ČTVRTÉ DĚJSTVÍ

Jiná část zahrady. Napravo altánek, nalevo zahradní lavička, v dálce mezi stromy prosvítá jezero. Měsíčná noc.

NEŠŤASTLIVEC: Večeřels, Arkadiji?

ŠŤASTLIVEC: Večeřel.

NEŠŤASTLIVEC: Dobře, kolego?

ŠŤASTLIVEC: Výborně. Chytrej člověk se, pane kolego, nikdy neztratí.

NEŠŤASTLIVEC: Chytrej? A o kom to mluvíš?

ŠŤASTLIVEC: O sobě.

NEŠŤASTLIVEC: Kdo ti moh říct, že jsi chytrej? Tomu nevěř, kolego, dělal si z tebe šoufky.

ŠŤASTLIVEC: Dokonce velmi chytrej, pane kolego. Tak zaprvé, jím to, co jíte vy. Řek jsem, že to tak u vás mám zavedený. A zadruhé, seznámil jsem se s komornou, která má od všeho klíče. A z toho důvodu mi stojí u postele láhev domácího likéru. A dále jsem si od ní půjčil peníze.

NEŠŤASTLIVEC: Jako debut to není špatné, Arkadiji. Musíš se snažit, kamaráde, abys tu roli dobře odved!

ŠŤASTLIVEC: Já se snažím. A jak to jde vám, pane kolego?

NEŠŤASTLIVEC: Já jsem teď šťastný, Arkadiji. Udělal jsem dobrý skutek.

ŠŤASTLIVEC: Moc dobrý. A ještě lepší by byl, kdyby ty prachy…

NEŠŤASTLIVEC: Co?

ŠŤASTLIVEC: Ampošé. (Poklepe si na kapsu.)

NEŠŤASTLIVEC: Já ti dám ampošé, žes to neviděl!

ŠŤASTLIVEC: Takových peněz! Proč jste jí to dával?

NEŠŤASTLIVEC: Ty ses asi zbláznil, Arkadiji! Jak to proč? Nebyly přece moje!

ŠŤASTLIVEC: To je toho! Vzali bysme nohy na ramena. Do města, na drožku a frčíme! Na parník, do Jaroslavi, semhle támhle, a pak do Novgorodu na trh!

NEŠŤASTLIVEC: Nejlepší by myslím bylo, kdybych tě uškrtil, Arkadiji. Pro tebe nejlepší. A já bych měl pokoj.

ŠŤASTLIVEC: No jo, uškrtit! A to říkáte, že jste chytrej! Ale ten gymnazista je zřejmě chytřejší. Ten tady svou roli hraje líp než vy.

NEŠŤASTLIVEC: Jakou roli, kolego? Co ten může znamenat? Vždyť je to nula!

ŠŤASTLIVEC: Jakou roli? První milovník, pane kolego.

NEŠŤASTLIVEC: Milovník? (Hrozivě.) Čí?

ŠŤASTLIVEC (komicky servilně): Vaší tetinky.

NEŠŤASTLIVEC: Chachacha! Arkadiji! Příroda tě obdařila postavou nevelkorysou a tvá duše tomu odpovídá. Ale prosím tě, buď opatrnější, člověče, nemluv hlouposti, moh bys dostat vejprask.

ŠŤASTLIVEC: To určitě! Vejprask!

NEŠŤASTLIVEC: A pořádný!

ŠŤASTLIVEC: No jo! Už to vidím! (Odchází ke křoví.) On hraje milovníka, ale vy hrajete (zpoza křoví) kašpara!

NEŠŤASTLIVEC (jde na něho): Kdo hraje kašpara? Já?

ŠŤASTLIVEC: Kterej je lidem pro srandu! (Přeběhne na druhou stranu.)

NEŠŤASTLIVEC (jde znovu na něho): Kdo je lidem pro srandu? Kdo? Já? Řekni to ještě jednou, nešťastníku!

ŠŤASTLIVEC (ustupuje): Přestaňte vyhrožovat! Nebo uteču. Já za to přece nemůžu, slyšel jsem to na vlastní uši.

NEŠŤASTLIVEC: Kdo to říkal? Cítím krev!

ŠŤASTLIVEC: Tetička a Bulanov.

NEŠŤASTLIVEC (se chytne za hlavu): Ha!

ŠŤASTLIVEC: Říkali, že jste blbec! (Schová se za keř.)

NEŠŤASTLIVEC: Arkadiji! Tebe snad omrzel tvůj hnusný život? Tak se jdi oběsit! Ale sám! Nenuť mě, abych si s tebou špinil ruce!

ŠŤASTLIVEC: Prachy jste už držel, ale nedokázal jste je sbalit, na to jste holt krátkej! A ještě si mě zvete za společníka. A…