Ústava

Platón

89 Kč

Elektronická kniha: Platón – Ústava (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: platon06 Kategorie: Štítky: ,

Popis

E-kniha Platón: Ústava

Anotace

Dialog Ústava (řecky πολιτεία, latinsky De republica), napsaný kolem roku 380 př. n. l., je jedním z vrcholných Platónových děl a jedním z nejdůležitějších a nejslavnějších textů západní filosofie vůbec. Ústava má formu velice rozsáhlého dialogu, ovšem nepřímého: Sókratés zde vypráví o rozhovoru, jehož se účastnili také Glaukón, Polemarchos, Adeimantos, Thrasymachos, Kefalos a Kleitofón. Celé dílo se skládá z deseti knih a jeho hlavním tématem je spravedlnost na úrovni jedince i státu, dotýká se však i mnoha dalších oblastí, včetně umění, výchovy, práva, vědy atd. V sedmé knize, věnované hlavně vědám a vzdělávání, se nachází jedna z nejslavnějších Platónových alegorií, tzv. Mýtus o jeskyni (514a-518b). Spolu se Zákony, snad posledním Platónovým dílem vůbec, zakládá Ústava zvláštní žánr utopie, myšlenkového experimentu s možnostmi spravedlivého uspořádání lidské společnosti.
Toto vydání je v překladu Radislava Hoška.

O autorovi

Platón

[427 př.n.l.-347 př.n.l.] Platón se narodil roku 428 nebo 427 př. n. l. v jedné z předních athénských rodin. Jeho otec Aristón prý odvozoval svůj původ od athénského krále Kodra, matka Periktione pocházela z rodu slavného básníka a zákonodárce Solóna a její bratři Charmidés a Kritias se podíleli na vládě třiceti na konci Peloponéské války. Platónovi bratři Adeimantos a Glaukón...

Platón: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Žánr

, ,

Jazyk originálu

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Ústava“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

XVII/

Konečně se nám tedy splnil sen, který, jak jsme řekli, dával tušit, že jsme se ihned na počátku zakládání naší obce díky jakémusi bohu setkali se samotným prvopočátkem a s jakýmsi obecným modelem spravedlnosti .

Určitě to tak je.

Byl to tedy, Glaukóne, jakýsi obraz spravedlnosti, který lidi zavazuje, aby ten, kdo je svou povahou schopen dělat práci obuvníka, také naprosto správně práci obuvníka provozoval a nedělal nic jiného, a aby ten, kdo má vlohy pro tesařskou práci, dělal tesařinu - a tak aby tomu bylo i v dalších případech.

Zřejmě.

Spravedlnost by tedy opravdu byla, zdá se, něčím takovým; netýkala by se však vnějšího projevu člověka, ale vnitřního, jemu bytostně vlastního dění a všeho, co se k němu vztahuje: zde člověk nesmí připustit, aby nějaká jeho část vykonávala jí cizí úkony a aby ty tři druhy, které jsou v jeho duši, konaly navzájem mnohé činnosti jedna místo druhé, nýbrž musí dbát, aby si opravdu dobře zařídil věci vlastní jeho osobě, aby ovládl sebe sama, aby se uvedl v řád, aby se stal přítelem sobě samému a aby tyto tři své části dokonale sla…