Obrana Sókratova

Nedlouhá to je doba, občané athénští, pro kterou budete stiženi zlou pověstí a obviňováni od těch, kdo budou chtít hanět naši obec, že jste usmrtili Sókrata, muže moudrého-jistě totiž budou o mě říkat, že jsem byl moudrý, i když nejsem, kdo budou chtít vám dělat výčitky. Vždyť kdybyste byli počkali jen krátký čas, bylo by vám to přišlo samo od sebe; vidíte přece, jak pokročilý je můj věk na dráze života a jak je blízek smrti. Říkám to ne vám všem, nýbrž těm, kteří mě odsoudili k smrti. A týmž říkám ještě i toto. Snad si o mně myslíte, občané athénští, že jsem odsouzen pro nedostatek takových slov, který mi bych vás byl přemluvil, kdybych byl pokládal za potřebné Mat a mluvit všechno možné, jen abych unikl odsouzení. Ani zdaleka ne. Jsem sice odsouzen pro nedostatek, ale ne slov, nýbrž smělosti a nestoudnosti a pro nedostatek ochoty mluvit k vám takové věci, které by byly bývaly nejpříjemnější vašemu sluchu, totiž kdybych byl naříkal a hořekoval a dělal i mluvil

mnoho jiných věcí, které jsou, podle tvého soudu, mne nedůstojné, které však vy jste zvyklí od ostatních slýchati. Ale ani dříve jsem se nedomníval, že se smí pro nebezpečenství udělat něco nečestného, ani teď nelituji, že jsem se takto hájil, nýbrž mnohem raději si volím po takové obraně zemříti nežli po oné žíti. Neboť ani před soudem ani ve válce nesmím já a nesmí ani nikdo jiný pracovat k tomu, aby stůj co stůj unikl smrti. Vždyť se v bitvách často ukazuje, že by člověk unikl smrti, kdyby zahodil zbraň a dal se do prošení pronásledovatelů; je i mnoho jiných prostředků k uniknutí smrti v jednotlivých druzích nebezpečenství, jestliže se člověk odhodlá všechno dělat i mluvit. Ale hleďte, občané, že snad toto není nesnadné, uniknout smrti, avšak mnohem nesnadnější že je uniknout špatnosti; neboť ta běží rychleji než smrt. A tak já, protože jsem pomalý a starý, byl jsem dostižen od toho, co je pomalejší, kdežto moji žalobci, protože jsou silní a hbití, od věci rychlejší, od špatnosti. A nyní já odejdu, byv od vás uznán za hodna trestu smrti, tito však odejdou, jsouce od pravdy uznáni vinnými špatností a nespravedlností. Já přijímám …