S lodí jež dováží čaj a kávu

Žně

Nalevo šumí lán a napravo šumí lán
až k srdci sahají dlouhé osiny

Muži požali harfu
a žena snáší stříbro do kupy
Pohlédla na mne pod srpem
pak s pýchou na syny

Nazpátek ke vsi utíkám
a klasy mne do zad bijí

Běžím po mezi uličkou hanby a potupy

V mých krocích rodí se smutek a polní hraboši
každá myš má do obilí cestičku
svou životní dráhu

Spatřil jsem boha když hroudu proměnil v sysla
Blesk šlehne v polích
a změní se při tom v lasičku

Doba žní mi působí vzrůstající hrůzu
kdo vítr sil vítr sklízí

Až tudy půjdu příště
vyletí od zámku drak
a bude chrlit vítr ze strniště

Nadešla chvíle nikdo není tu
trhám
a do větru házím popsané stránky černého sešitu

Byly to básně za mnoho nestály asi
jako ta láska když líbal jsem unylou Soňu
Jen leťte plevy když drolí se klasy
Půjde to bez vás Bez ní
Bez lorňonu

Tak těžko je projít kolem plného nákladu obilí
vůz kolébá fajfku
a sedlák ví jak porazit kuželku
když v neděli ráno hraje honér…