Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských

21. Morový chumel

Jeden Rusín ztrativ morovou nákazou ženu i děti, utekl ze spustlé chatrče své do lesův a hledal tam ochrany. Bloudil po celý den, a k večeru udělal sobě z chvojí boudu, roznítil oheň a unaven usnul. Po půl noci probudil jej silný povyk. Vstane, poslouchá: slyší zdaleka nějaký zpěv a při tom zvuk bubínkův a píšťalek. Poslouchá a diví se velmi, že se tu někdo tak raduje a veselí, kdež vůkol zuří smrt. Povyk přicházel blíž a blíž, a poděšený podolák spatřil, an širokou cestou táhne chumel. Byl to zástup podivných oblud, u prostřed zástupu jel vůz, černý a vysoký, a na něm seděla Morová žena. Za každým krokem přibývalo neustále strašlivé družiny: neb po cestě téměř všecko napořád se měnilo v obludy. Mdle hořel oheň jeho, jen sporá hlaveň ještě něco dýmu vydávala; ale jak mile se přiblížil chumel, hlaveň …