Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských

6. Vodníkova žena

Jako se mezi Srby povídá o vodníkovi, tak se také o jeho ženě povídají všelijaké báchorky. Někdy ji viděli, jak u potoka neb u rybníka přede nebo své šaty bílí, neb své mokré vlasy česá. Přichází i někdy jako její muž na trh. Když on žito kupuje a platí je dráže než jiný, nastane drahota. Když ale prodává levněji než jiní, zlaciní. Rovněž tak činí jeho žena; ovšem ne s žitem, ale s máslem. Poznatelná je na trhu po mokrém okraji své sukně. Jedenkrát byla také v šestinedělí a povídá se báchorka o jejích porodních bolestech na tento spůsob: Jedna žena žala jednou kdesi při vodě (kde? není známo) trávu. Přiblížila se k ní nesmírně tlustá žába. Mrzuta i také pečlivá o život tvora řekla ta spravedlivá žena k ní: „Pryč, žábo, sice ti budu bábou.“ Za nějakou dobu, když byla již na událost zapomněla, přišel k ní jakýsi muž a upomenul ji na její slib, a požádal ji, aby šla s ním a jeho manželce babila. S velkou srdečnou starostí se tázala u vrchnosti a duchovenstva o radu a poučení.

Dostala tu radu, že má svůj slib splnit. Šla tedy bez obavy s tím mužem. …