Popis
E-kniha Erich Maria Remarque: Tři kamarádi
Anotace
Robby, Otto a Gottfried se stali přáteli na život a na smrt během první světové války. Jako demobilizovaní vojáci neměli v poválečném rozvráceném a vyhladovělém Německu život o mnoho lehčí. Kamarádství jim však pomáhá obstát v boji o holé živobytí a dokážou se postarat i o dívku jednoho z nich, když ztratí zaměstnání a těžce onemocní. Kamarádství je to jediné, čemu dobrému je válka a bezvýchodnost po návratu z ní naučila, a právě kamarádství a láska muže k ženě, opravdová láska bez frází a patosu, obyčejná, silná, ohrožená nepřízní osudu je to, pro co stojí za to žít.
O autorovi
Erich Maria Remarque[22.6.1898-25.9.1970] Německý spisovatel a dramatik, vlastním jménem Erich Paul Remark, se narodil v Osnabrűcku, v rodině knihvazače. V osmnácti letech (ihned po ukončení školy v roce 1916) narukoval jako dobrovolník do armády, kde byl v roce 1918 (několikrát) zraněn. Nejen díky tomu je celé jeho dílo poznamenáno odporem k válce a antimilitarismem. Přestože se narodil v ‚kolébce fašismu‘, popisuje ho...
Erich Maria Remarque: životopis, dílo, citáty
V jedenáct hodin jsem byl zase úplně střízlivý. Köster navrhl, abychom se podívali za Fredem. Zašli jsme za nim a našli jsme ho ležet jako mrtvého pod barovým stolem.
„Odneste ho vedle,“ řekl Lenz. „Zatím tu převezmu obsluhu.“
Köster a já jsme postavili Freda opět na nohy. Dali jsme mu vypít teplé mléko. Účinek se dostavil ihned. Posadili jsme ho vzadu do židle a řekli jsme mu, aby si ještě půl hodiny odpočinul, že Lenz v lokále všechno zařídí.
Gottfried to také udělal. Znal všechny ceny a běžné koktajlové recepty. Třásl šejkrem, jako kdyby nedělal nikdy nic jiného.
Za hodinu Fred opět přišel. Měl „vyrajbovaný“ žaludek a rychle pookřál.
„Je mi to líto, Frede,“ řekl jsem, „měli jsme napřed něco sníst.“
„Už jsem zase v pořádku," odvětil. „To člověku dělá občas docela dobře.“
„To tedy jo.“ Šel jsem k telefonu a zavolal jsem Pat. Bylo mi úplně jedno, co všecko jsem si předtím usmyslil. Ozvala se. „Za čtvrt hodiny jsem před domem,“ zvolal jsem a rychle jsem zavěsil. Obával jsem se, že bude unavena a že mě odmítne.
Přišla. Když otvírala domovní dveře, políbil jsem sklo tam, kde byla její hlava. Chtěla něco říci, ale nepřipustil jsem ji ke slovu. Políbil jsem ji a pak jsme běželi ulicí dolů, až jsme našli taxi. Hřmělo a…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.