Obrana Sókratova

Že se nehorším, občané athénští, nad tím co se právě teď stalo, že jste mě odsoudili, k tomu přispívá kromě mnoha jiných věcí i to, že se tato událost nestala proti mému očekávání, naopak mnohem více se divím počtu obojích hlasů. Neboť jsem nemyslil, že rozdíl mezi nimi bude tak malý, nýbrž že bude veliký; ve skutečnosti však, jak se podobá, kdyby bylo toliko třicet hlasů připadlo na druhou stranu, byl bych býval osvobozen. Pokud jde o Melétovu žalobu, jak se mi zdá, jsem i takto osvobozen, a nejenom jsem osvobozen, nýbrž každému je zřejmé, že kdyby byl nevystoupil Anytos a Lykón s žalobou proti mně, byl by musel Melétos docela zaplatiti tisíc drachem, protože by byl nedostal pátý díl hlasů.

On mi tedy navrhuje trest smrti. Dobrá, ale jaký návrh mám proti tomu vám o sobě učinit já, občané athénští? Či je zřejmé, že podle zásluhy? Nuže co? Co zasluhuji, aby se se mnou stalo, nebo abych zaplatil za to, že jsem si usmyslil neoddávat se ve svém životě klidu? Nestaral jsem se o to, oč se starají lidé, o vydělávání peněz, hospodaření, o vojevůdcovské hodnosti, řečnění k lidu a vůbec o úřady a politické strany a zápasy, jaké se v obci vyskytuji, neboť jsem o sobě uznal, že jsem vskutku příliš svědomitý, abych zůstal bez pohromy, kdybych šel do těchto činnosti. Proto jsem nešel tam, kde jsem mohl čekat, že bych nebyl ani vám ani sám sobě k žádnému prospěchu, nýbrž tam, abych ve své činnosti prokazoval soukromě každému zvlášť největší dobrodiní, ja…