Vladař

Niccolò Machiavelli
(Hodnocení: 1)

55 

Elektronická kniha: Niccolò Machiavelli – Vladař (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: machiavelli01 Kategorie: Štítky: ,

Popis

E-kniha Niccolò Machiavelli: Vladař

Anotace

O autorovi

Niccolò Machiavelli

[3.5.1469-21.6.1527] Italský renesanční politik, prozaik, básník, dramatik, historik a vojenský teoretik Niccolò Machiavelli se narodil roku 1469 ve Florencii jako druhý syn právníka Bernarda di Niccolò Machiavelliho. Jeho mládí je poměrně nejasné, do historie se zapsal až v roce 1498, kdy se stal předsedou a sekretářem takzvané Rady deseti – orgánu Florentské republiky, pověřeného diplomatickými a vojenskými úkoly. Ačkoliv neměl...

Niccolò Machiavelli: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Žánr

, ,

Název originálu
Jazyk originálu

Formát

ePub, MOBI, PDF

1 recenze Vladař

  1. Olda Římský

    Toto světoznámé renesanční dílo (také nazývané „kodex tyranie“) mělo sloužit tehdejšímu vládci Florencie, Lorenzu Medicejskému. Jednalo se o jakýsi kodex se souhrnem vlastností správného vladaře, se syntézou myšlenek jak správně vládnout. Machiavelli v něm vysvětluje způsoby nabytí a udržení státní moci. Je rozdělen do několika kapitol, zabývajících se problematikou vlády v knížectvích a republikách.
    Navzdory stáří tohoto díla (16. století) ho bezesporu můžeme označit za nadčasové a inspirativní do dnešní doby.

Přidat recenzi

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kapitola čtvrtá
O tom, proč se Dáreiova říše po smrti svého podmanitele Alexandra Velikého nevzbouřila

Uvážíme-li všechny problémy spojené s udržením se v dobyté zemi, nemůžeme se podivit, jak se mohlo podařit po smrti Alexandra Velikého, který zemřel krátce po dobytí Asie , že se jeho nástupci proti všemu očekávání a prakticky bez jiných potíží, než které si sami vlastní malicherností nadrobili, přece jen v zemi udrželi. Než odpovím na otázku, čím to bylo způsobeno, musím připomenout, že existuje dvojí druh vlády: buď stojí v čele země panovník sám a všichni jeho ministři spravují krajinu z jeho milosti a vůle, nebo vládne spolu s barony, kteří si své postavení zachovávají nikoli z milosti vládce, ale jako výsadu svého starobylého rodu. Ti pak mají svá vlastní panství a vlastní poddané, jimiž jsou respektováni jako svrchovaní páni a kteří k nim lnou vžitou příchylností. Tam, kde je vládce svrchovaným pánem, bývají jeho zmocněnci, ministři a úředníci, naopak ve velké neoblibě.

V naší době slouží za příklady těchto dvou typů vlád, jak už bylo řečeno, říše turecká a francouzské království. Turecko je řízeno jediným suverénním pánem, sultánem, a všichni ostatní jsou jeho poddanými. Říše je rozdělena na sandžaky, kterým stojí v čele správcové, jež sultán sám určuje a podle potřeby střídá. Francouzský král je obklopen mnoha šlechtici ze starých rodů, kteří mají svá vlastní panství, poddané a řadu rozličných výsad, jež jim panovník nemůže libovolně odejmout bez nebezpečí, že ohrozí svou říši.

Porovnáním těchto dvou států lze zjistit, jak obtížné je dobýt tureckou říší, ovšem kdyby se to někomu přece jen zdařilo, velice snadno si ji udrží. Z toho, co jsem už uvedl, je zcela jasné, že příčiny obtížného dobývání této říše nutno hledat ve faktu, že dobyvatel nemůže přijít na zavolání místních mocných, ani nemůže doufat, že by si ulehčil svou úlohu tím, že by vyvolal vzpouru lidí kolem sultána. Není lehké je ani podplatit a pokud by se i podplatit dali, nevyplynul by z toho dobyvateli užitek, neboť nejsou s to strhnout za sebou obyvatelstvo. A proto ten, kdo chce na Turecko zaútočit, musí vědět, že se střetne se státem sjednoceným, a musí tudíž spoléhat na vlastní síly spíš než na cizí nepořádky. K…