Vilém Tell

2. Scena.

Lučina vysokými skalami a hvozdem obklopena.

Po skalách jsou stezky se zábradlím a žebříky, po kterých později venkované sestupují. V pozadí jezero, nad kterým z počátku je vidět měsíčná duha. Prospekt zavírají vysoké hory, za kterými trčí ještě vyšší ledovce. Na scéně jest čirá noc; pouze jezero a bílé ledovce svítí v měsíčné záři. Melchthal, Baumgarten, Winkelried, Meier ze Samen, Burkhart am Bühel, Arnold ze Sewy, Klaus z Flüe a jiní čtyři venkované, všichni ozbrojení.

Melchthal (ještě za scénou). Jen za mnou, zde se stezka otvírá!

 Poznávám skálu i ten křížek na ní; 

Jsme u cíle juž, zde je Rütli. 

(vystoupí s větrnými svítilnami)

Winkelried. Slyšte!

ze Sewy. Kol prázdno –

Meier. Nikoho zde z venkovanů, my z Unterwalden na místě jsme první. 

Meldthal. Jak pokročila noc? – 

Baumgarłen. Ve Selisbergu dvě právě vyvolával ponocný.

(zvonění v dali)

Meier. Pst! Slyšte!

Am Bühel. Z lesní kaple na nešpory až z Schwyzu jasně zvon sem zaléhá. 

Z Flüe. Tak daleko vzduch čistý nese zvuk. 

Meldthal. Ať několik jich klestí zapálí,

ať plápolá to, ostatní když přijdou. 

(dva rolníci odejdou)

ze Séwy. Jak svítí krásně měsíc! Jezero

jak hladké zrcadlo zde klidně leží. 

Am Bühel. Dnes mají lehkou jízdu. 

Winkelried (ukazuje k vodě). Hleďte tam! Nu hleďte, vidíte přec? 

Meier. Co pak? – V skutku! Tam plane duha právě o půlnoci! 

Meldthal. A světlo měsíčné to, jež ji tvoří. 

Z Flüe. To podivné a zvláštní znamení, 

těch málo bude, kdo to zažili, 

ze Sewy. Je dvojatá, nad první stojí bledší. 

Baumgarten. Hle právě– pod ní člunek projíždí. 

Meldthal. To Stauffacher jest se svou lodicí.

Ten čacký nenechá na sebe čekat. 

(Odejde s Baumgartenem k břehu.)

Meier. Však nejdél muži z Uri prodlévají. 

Am Bühel. Sem zajiti jim nutno horami, by obelstili vyzvědače fojta. (Mezi tím rozžehnuli dva venkované v prostředku prostranství oheň).

Meldthal. (na břehu). Kdo je tu? Heslo! 

Stauffacher (z dola). Vlasti přátelé!

Všickni odcházejí do pozadí vstříc přicházejícím. Z lodi vystoupí Stauffacher, Itel Beding, Hans auf de Mauer, Jörg im Hofe, Konrad Hunn, Ulrich der Schmied, Jost von Weiler a jiní venkované, rovněž ozbrojení. 

Všickni (volají). Vítejte nám!

(Mezitím co ostatní v pozadí prodlí a se navzájem pozdravují, předstoupí Melchthal se Stauffacherem).

Meldthal. Ó pane Stauffachře,

jej viděl jsem; který mne nemoh spatřit! 

Na jeho oči položil jsem ruku 

a plamenný jsem pomsty pocit ssál 

z vyhaslých sluncí jeho pohledu.

Stauffacher. Nic o pomstě. Ne mstítl, co se stalo, 

my tomu předejít chcem, co nám hrozí. 

– Teď mluvte, jak jste v Unterwaldensku 

pro společnou věc naši působil, 

co získal jste jich, lid jak smýšlí, sám 

jak moh jste ujít zrady nástrahám.

Meldthal. Já prošel Surenn strašným pohořím 

i ledovými lady rozlehlými, 

kde v mraku hýká sup jen chraptivý; 

pak k Alpské lučině jsem sestoupil, 

kde z Uri pastýři a z Engelbergu 

se zdraví s křikem a sp…