Anotace

Máme před sebou báseň – poému, jak ji nazýval sám Majakovskij – která v sobě zahrnuje jak vyzpívání nejvášnivějšího milostného citu, tak nejvášnivějšího odporu ke všemu starému, tradičnímu, duchovnímu, elitářskému. Zde ve zkratce zahrnuty dojmy, jimiž se nechal básník unést: / „V mé duši není jediný šedý vlas, / v ní rysy stařeckých něžnůstek nezaklety! / Patře, jak ohromil svět svou silou můj hlas, / jdu – krásný, / dvaadvacetiletý.“ / Básník je okouzlen sám sebo…