Popis
William Styron: Sophiina volba
Anotace
„Jednoho rána na začátku jara jsem se probudil se vzpomínkou na dívku, kterou jsem kdysi znal, Sophii. Byl to velmi živý polosen, polozjevení a já si zčistajasna uvědomil, že právě její příběh musím vyprávět." Tyntýž den začal William Styron psát první kapitolu Sophiiny volby.
Rozsáhlý, mnohovrstevnatý román, který poprvé vyšel v roce 1979, začíná okamžikem, kdy se Stingo, mladý jižanský spisovatel, přistěhuje do brooklynského penzionu, aby tam pracoval na svém románu. Brzy však začne být téměř proti své vůli vtahován do citového dramatu, které se odehrává mezi jeho sousedy z penzionu, Nathanem a Sophií. Neurotický, přecitlivělý Žid Nathan se zjevně propadá stále hlouběji do zničující duševní choroby a krásná Polka Sophie, která prošla Osvětimí, je navždy poznamenaná prožitým utrpením.
Zatímco Stingo sleduje, jak během jediného manhattanského léta a podzimu osudy Sophie a Nathana směřují ke svému nevyhnutelnému tragickému závěru, poslouchá Sophiino vyprávění o minulosti, z něhož se po částech vynořuje děsivý, krutě realistický obraz společenského zla, které páchá nenapravitelné škody na lidské duši. Prostřednictvím psychologické drobnokresby a precizní, široce epické malby charakterů i prostředí obnažuje autor otázky viny, kolektivní odpovědnosti a povahy zla, ať už jde o původ a projevy nacismu za druhé světové války, nebo o americké trauma a stigma otrokářské minulosti. Sophiina volba tak zůstává i více než dvacet let po svém prvním vydání nejen románem s trvalou literární hodnotou, ale i textem, který jde až na dřeň v analýze banálního zla, jež se v mezních situacích tak rychle mění ve zlo radikální.
Zdeňka K. –
Velmi silný příběh, který když jednou přečtete, jeho jádro vám z paměti nezmizí. Tištěnou knihu jsem četla snad před 20 lety, teď jsem si ji chtěla přečíst znovu, tak jsem si ji tentokrát sehnala tady jako e-knihu.
Dana Nosková –
Neuvěřitelně drsný příběh plný v podstatě nemožných ale přesto nutných rozhodnutí, které by nikdo z nás nepřál snad ani největšímu nepříteli.
Mirek Václavík –
Kniha je velice pěkně psaná, ze začátku mi chvli trvalo, než mě chytla, děj na rozjezd možná trochu nudný, ale později nabere vysoké obrátky a knihu nejde jen tak odložit. Určitě doporučuji k přečtení. Tuto knihu jsem měl na střední škole jako povinnou četbu, ale znáte to – jako mladý jsem ji nedocenil a smysl jejího příběhu mi trochu unikal. Teď už jsem přeci jen trochu jinde a jsem rád, že jsem se k ni vrátil. Doporučuji všem!
Petra Trpalová –
Z téhle knihy mi nejvíce utkvěl ten klíčový okamžik, kdy se na rampě při selekci Sophie musí rozhodnout, které ze svých dvou dětí si vybere – a zachrání mu život (aspoň v tu chvíli) a které „pošle“ na smrt. Tahle představa je pro mě jakožto matku dvou dětí děsná. Ale kniha je napsaná skvěle.