Jih proti Severu II

Margaret Mitchellová

89 

Elektronická kniha: Margaret Mitchellová – Jih proti Severu II (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: mitchellova02 Kategorie: Štítky: , , ,

Popis

Margaret Mitchellová: Jih proti Severu II

Anotace

Margaret Mitchellová – životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Série

Pořadí v sérii

2

Jazyk

Vydáno

Žánr

, , ,

Název originálu

Gone with the Wind II

Překlad

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Jih proti Severu II“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kapitola 53

Ashley měl narozeniny a Melanie toho večera pořádala na jejich počest oslavu, která měla být překvapením. Věděli o ní všichni až na Ashleyho. Věděl o ní dokonce i Wade s malým Beauem a oba div nepukli pýchou, jelikož museli odpřisáhnout, že neprozradí svěřené tajemství. Všichni, kdo v Atlantě něco znamenali, byli pozváni a chystali se přijít. Generál Gordon i s rodinou laskavě přijal pozvání, Alexander Stephens přislíbil účast, pokud mu to dovolí jeho věčně křehké zdraví, a mezi hosty byl očekáván dokonce i starý bouřlivák Konfederace Bob Toombs.

Scarlett s Melanií, Indií a tetičkou Pitty pobíhaly celé dopoledne po malém domě, vydávaly pokyny černošskému služebnictvu, které rozvěšovalo čerstvě vyprané záclony, leštilo stříbrné nádobí, voskovalo podlahy a vařilo, míchalo a ochutnávalo pohoštění. Scarlett nikdy neviděla Melanii tak rozrušenou a šťastnou.

„Víš, moje milá, Ashley neměl oslavu narozenin od – od – vzpomínáš si na poslední rožnění U Dvanácti dubů? Toho dne, kdy pan Lincoln požádal o odhlasování dobrovolníků? A právě od té doby neměl jedinou oslavu narozenin. A pracuje tak těžce, a když se večer vrátí domů, bývá tak unavený, že ho ani dnes nenapadlo, že by mohl mít narozeniny. Ten bude určitě překvapený, až se po večeři všichni nahrnou dovnitř!“

„Jak to ale bude s lampionama na trávníku, myslíte, že si jich pan Wilkes nešímne, až pude domu na večeři?“ vyptával se Archie nevrle.

Celé dopoledne seděl a sledoval průběh příprav. Zajímaly ho, ale nebyl to ochoten přiznat. V životě se neúčastnil zákulisních příprav velké městské oslavy a byl to pro něj nový zážitek. Pronášel upřímné poznámky o tom, že ženy pobíhají po domě, jako by hořelo, jenom proto, že přijde společnost, ale nikdo by ho odtud nedostal ani párem koní. Pestrobarevné papírové lampiony, které paní Elsingová a Fanny vyrobily a nabarvily speciálně pro tuto příležitost, ho zajímaly ze všeho nejvíc, jelikož „takový vejmyšluňky“ ještě v životě neviděl. Předtím byly schovány v jeho sklepní místnosti a Archie je podrobně prozkoumal.

„A jéje! To mě nenapadlo!“ vykřikla Melanie, „ještě že ses o nich zmínil, Archie. Jéje! Co mám dělat? Musí se rozvěsit po keřích a stromech a musí se do nich dát svíčky a někdo je musí rozsvítit v pravou chvíli, až budou přijíždět hosté. Scarlett, můžeš poslat Porka ven, aby to udělal, až budeme večeřet?“

„Slečno Wilkesová, ste sice rozumnější než většina ženskejch, ale stejně se zbytečně snadno dáte vyděsit,“ prohlásil Archie. „A ten černej hlupák Pork se nemá co dotejkat těch vejmyšluňků. Stejně by je na místě zapálil. A sou teda – vopravdu pěkný,“ řekl uznale. „Pověsim vám je sám, až budete s panem Wilkesem u jídla.“

„Ach, Archie, to je od tebe opravdu hezké!“ Melanie se po něm podívala dětským pohledem plným vděčnosti a oddanosti. „Nevím, co bych si bez tebe počala. Došel bys do nich hned upevnit svíčky, abychom už nemuseli myslet alespoň na ty lampiony?“

„No jó, proč bysem nemoh,“ zabrblal Archie hrubě a odbelhal se směrem ke schodům do sklepa.

„Kočka se dá zabít i jinak, než že ji udusíme máslem,“ chichotala se Melanie, když se stařec s kníry odbelhal po schodech dolů do sklepa. „Celou dobu jsem myslela na Archieho, že by mohl rozvěsit lampiony, ale znáte ho, jaký je. Když ho člověk o něco požádá, vůbec nereaguje. Ale teď se nám tu chvíli nebude plést pod nohy. Černoši z něho mají takový strach, že nic neudělají, jakmile je nablízku, protože se bojí volně vydechnout.“

„Melly, být tebou, neměla bych toho starého desperáta v domě,“ řekla Scarlett dotčeně. Nenáviděla Archieho stejně jako on ji a oba spolu skoro nemluvili. Jen v Melaniině domě se Archie překonal a zůstal, když mezi přítomnými byla i Scarlett. Ale i v Melaniině domě si ji měřil podezíravým a chladně pohrdavým pohledem. „Přivede tě do neštěstí, dej na má slova.“

„Ale on je neškodný, když mu člověk lichotí a tváří se, jako že je na něm závislý,“ namítla Melanie. „A je tak oddán Ashleymu a Beauovi, že mám vždycky pocit bezpečí, když ho cítím za zády.“

„Chceš ovšem říct, že je oddaný tobě, Melly,“ vmísila se do hovoru India a studený výraz jí poroztál chabým náznakem vřelejšího úsměvu, když její pohled láskyplně spočinul na švagrové. „Jsem přesvědčená, že jsi první osoba, kterou ten starý hrubián miluje od té doby, co po své ženě – totiž – po své ženě. Myslím, že by jen uvítal, kdyby tě někdo urazil, aby ho mohl zabít a dát tak najevo úctu, jakou k tobě chová.“

„A jéje! Ty ale plácáš nesmysly, Indie!“ bránila se Melanie a začervenala se rozpaky. „Považuje mě přece za strašnou husu, sama to dobře víš.“

„Ale na tom, co si myslí ten starý křupan odněkud z hor, přece vůbec nezáleží,“ vyhrkla prudce Scarlett. Už pouhá vzpomínka, jak ji Archie odsoudil za pronajmutí trestanců, ji přiváděla k zuřivosti. „Teď musím jít. Musím připravit oběd a potom zajít do obchodu a vyplatit mzdu prodavačům a potom – a pak ještě totéž kočímu a Hughovi Elsingovi v dřevařské ohradě.“

„Ale – ty jedeš do dřevařské ohrady?“ zeptala se Melanie. „Ashley tam k večeru půjde za Hughem. Myslíš, že bys ho tam mohla zdržet do pěti hodin? Kdyby se vrátil domů dřív, určitě by nás přistihl, jak doděláváme dort nebo něco jiného, a bylo by po překvapení.“

Scarlett se v duchu usmála a vrátila se jí dobrá nálada.

„Jistě, to víš, že ho zdržím,“ slíbila.

Když proplouvala, India se jí podívala do očí pronikavým pohledem svých světlých očí bez řas. Dívá se po mně tak divně vždycky, když mluvím o Ashleym, napadlo Scarlett.

„Prosím tě, zdrž ho tam co nejdéle po páté,“ prosila Melanie. „A India pak pro něj zajede kočárem… Scarlett, přijď dnes večer brzy. Byla bych nerada, abys přišla třeba jen o minutku z oslavy.“

Cestou domů v kočáře si Scarlett říkala rozmrzele: Tak ona by byla nerada, kdyby mně unikla třeba jen minutka z oslavy, co? No dobře, ale to mě přece mohla požádat, abych s ní, Indií a tetičkou Pitty přijímala hosty, ne?

Normálně by Scarlett bylo úplně jedno, jestli při Mellyiných pitomých oslavách přijímá hosty nebo ne. Ale tentokr…

Mohlo by se Vám líbit…