Šestý výstup
ROZÁRIA a předešlí
ROZÁRIA: (otevře dveře) Když dovolíte, vezmu si ty klíče. Pan Toto je nechal pro pana doktora. Zapomněla jsem je na stole. (Jde pro ně.)
PAOLINO: (kterému blesknul nápad) Doktor? Počkejte! Doktor je tady?
ROZÁRIA: Chce klíč.
PAOLINO: (jí vytrhne klíč z ruky) Dejte mi ho. Řekněte mu, ať chvilinku počká, že s ním musím mluvit.
ROZÁRIA: Sotva se drží na nohou, jak je ospalý. Dovedete si představit? Celou noc nespal.
PAOLINO: Poručil jsem vám, abyste mu řekla, že má chviličku počkat.
ROZÁRIA: Prosím, já poslechnu… (Odejde.)
PANÍ PERELLOVÁ: (poděšená) Ježíši Kriste, co to chceš udělat? Na co doktora, Paolino?
PAOLINO: Já nevím. Promluvím si s ním. Řeknu mu o pomoc, o radu.
PANÍ PERELLOVÁ: O pomoc? Pro mě?
PAOLINO: Ano! Nech to na mně, zkusíme všechno…
PANÍ PERELLOVÁ: Nene, Paolino! Co mu chceš říkat? Proboha tě prosím!
PAOLINO: Musím ti nějak pomoct!
PANÍ PERELLOVÁ: Budeš mě kompromitovat!
PAOLINO: Chceš radši umřít?
PANÍ PERELLOVÁ: Radši umřít! Jenom ne takovou hanbu!
PAOLINO: Ty ses zbláznila! Ještě jsem tu já! Nech to na mně!
PANÍ PERELLOVÁ: Co chceš dělat?
PAOLINO: Vždyť říkám, že nevím! Cokoliv! Doktor je můj přítel, nejlepší přítel, skoro bratr. Nech mě a já s ním promluvím. A ty jdi! Přijdu za tebou, ještě než přijede „Segesta“. Budu večeřet s vámi! (Jde k NONOVI, který si ještě pořád pro…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.