Člověk, zvíře a ctnost

DRUHÉ DĚJSTVÍ

Jídelna v bytě kapitána PERELLY. V pozadí veranda s širokou vyhlídkou na moře. Vlevo po straně dva vchody: Blíž k proscéniu je hlavní vchod, druhé dveře vedou do kapitánovy ložnice. Mezi oběma dveřmi stojan na květiny, na kterém je dobře vidět pět květináčů. V pravé boční stěně další dveře, vitrína s příbory, kredenc a dále divan, nad jehož opěradlem visí zrcadlo; křesla a stolek. Uprostřed je stůl pečlivě prostřený pro čtyři osoby. Na stěně reprezentativní obrazy moře, staré fotografie a tu a tam exotické předměty, upomínky z cest kapitána PERELLY.

Týž den jako v prvním dějství. Odpoledne. Pozvolna se stmívá a ke konci dějství zalije verandu měsíční světlo.

První výstup

Pan PAOLINO, NONO, později GRAZIA

Pan PAOLINO sedí u stolu vedle NONA a listuje v sešitu s latinskými úkoly a červenou a modrou tužkou známkuje.

PAOLINO: A semhle ti napíšu pěknou dvojku. A semhle dáme –

NONO: Zase dvojku? (Tleská rukama, nadšeně.) To je děsně prima! To už máme dvě dvojky a dvě jedničky.

PAOLINO: Tak, a s tímhle sešitem se pochlubíš tatínkovi, až přijede.

NONO: Aby ne! (Začne počítat na prstech.)

PAOLINO: Protože – dej pozor, Nono! – dnes večer se musíš snažit, aby byl tatínek spokojený…

NONO: (si ho nevšímá a počítá dál) Jo… jo…

PAOLINO: (pokračuje) A hlavně, aby ho vůbec nic nerozzlobilo!

NONO: Počkej… Dvě (drží si pravou rukou prsty na levé ruce) to jsou tři (ukazuje tři prsty na levé ruce) a dvě (a ukazuje pět prstů na levé ruce). Půl liry! Půl liry!

PAOLINO: Kdo má půl liry?

NONO: No já, půl liry! To je prima! Protože za každou dvojku mi táta dá desetník. Za dvě dvojky to dělá dvacet. A tři pětníky za jedničku. Patnáct a patnáct dohromady třicet a dvacet je padesát, dostanu půl liry!

PAOLINO: Aha, to je ale báječné! Máš radost?

NONO: To se ví! Ale on bude mít vztek!

PAOLINO: (strne) Jak to? Nebude rád?

NONO: Kdepak… Dřív mi dával za každou dvojku tři pětníky a za jedničku pětadvacetník. Ale pak viděl, jak ty jedničky a dvojky sázíš…

PAOLINO: Ach, tak? A to ti říkal? Že je sázím?

NONO: Jo, naposled chytil sešit a vyhodil ho do vzduchu… tákhle (s opovržením to udělá) a křičel: Krucifix, ten profesor je sází, samá dvojka a jednička…

PAOLINO: A zlobil se?

NONO: Děsně! A snížil mi ceník!

PAOLINO: (honem) Ach, ale to je… (Chytí sešit a znovu v něm zběsile listuje.) Počkat… počkat, Nonoušku… tak to je honem zhoršíme… tady dáme trojku, tady čtverku a sem pětku…

NONO: (křičí, ja…