Canterburské povídky

Povídka jeptiščina

Po vyprávění statkářově, které uzavírá šestý fragment „Canterburských povídek“, zahajuje sedmý úryvek povídka jeptišky, která doprovázela abatyši.

Jde o legendu, kterou Chaucer zpracoval podle „Zlaté legendy“ (Legenda Aurea) Jakuba de Voragine, ve 13. století biskupa janovského, a jejíž původ sahá až do prvokřesťanských dob. Chaucer ji napsal už před započetím práce na „Canterburských povídkách“ pro jiný účel, ale vložil ji pak do úst jedné z osob svého vrcholného díla. Neupravil při tom dokonce ani různé obraty, jimiž se pisatel, muž (Evin syn), obrací na čtenáře, nikoliv vypravěčka na posluchače. Pro její středověce náboženský ráz, jehož ukázky jsou už v našem výboru zastoupeny, a protože nemá ony vlastnosti, pro něž Chaucera vydáváme, nebyla zařazena do tohoto vydání.