Restaurant na konci vesmíru (Douglas Adams)

Kapitola 27

"Doufám, že jste příjemně povečeřeli?" zeptal se Zarniwúp Zafoda a Trillian, když se opět materializovali na velitelském můstku Srdce ze zlata. Leželi na zemi a lapali po dechu.

   Zafod otevřel něco očí a hněvivě jimi loupl po Zarniwúpovi:

   "Ty!"

   Namáhavě se postavil na nohy a odbelhal se pro nějakou židli, na kterou by se mohl svalit. Našel ji a svalil se na ni.

   "Naprogramoval jsem do počítače příslušné nepravděpodobné souřadnice relevantní pro naši cestu," řekl Zarniwúp. "Za malou chvíli tam dorazíme. Co kdybyste si zatím trochu odpočinuli a připravili se na setkání?"

   Zafod neodpověděl. Vstal a mašíroval rovnou ke kredenci. Vytáhl láhev staré janxovky a dlouze si lokl.

   "Ale až bude po všem," řekl divoce, "tak bude po všem, jasný? Půjdu si, kam budu chtít, a budu si dělat, co budu chtít, válet se na pláži a tak dál."

   "To záleží na tom, co vyplyne ze setkání."

   "Co je to za člověka, Zafode?" zeptala se Trillian roztřeseným hlasem. Nejistě se pokusila vstát. "Co tu dělá? Proč je na naší lodi?"

   "Děsný hlupák. Chce se setkat s mužem, který vládne vesmíru."

   "Aha," vzala Zafodovi láhev z ruky a napila se. "Chce se vyšvihnout do lepší společnosti."