Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého

8
KTERÉ JSOU PŘÍČINY VÝŠE UVEDENÉHO PŘÍVALU CIZINCŮ DO ČECH, Z ČEHOŽ NUTNĚ PRAMENÍ NEJVĚTŠÍ ŠKODA SLOVANSKÉHO JAZYKA VE VLASTI

V předchozích kapitolách jsme zaznamenali závažné důvody, proč se stává, že naše vlast jako starobylý dům pod nějakým zvláště násilným nárazem sklání se k pádu a zároveň, jako by se pod ním stará půda ztrácela, také jazyk starobylý pomalu mizí. Avšak kdybychom i nejpozorněji bděli a kdyby bděli a na stráži stáli přední mužové, přece bychom se nemohli vyhnout nebezpečí, jestliže nebudeme následovat ctnosti předků a nebudeme-li znovu uvádět do života jejich ustanovení.

Sama poloha Čech láká cizince

Zeměpisci nebo chorografové, kteří nám popisují země a jejich podoby, umisťují Čechy doprostřed Germánie, jakoby do samého středu, protože jsou odevšud obklíčeny a omezeny německými zeměmi. Holanďan Filip Cluverius, v době našich otců vynikající zeměměřič, učí (v Zeměpisných úvodech, kn. 2, kap. 1), že se Evropě dává podoba sedící ženy, na které – když se jiné části přiměřeně rozdělí na jiné země a státy – zaujímá Německo oblast břicha, jehož pupkem jsou Čechy. Němci směřují k tomuto vhodnému místu, vždyť rádi podle svého zvyku mění vlast, a valí se k nám v takovém – jak jsem dříve řekl – množství, že je jimi už všechno zaplněno. Přistupuje k tomu nejhojnější pohostinnost naší vlasti, lehké živobytí a levnost všech věcí k životu potřebných, takže za málo kovu (kupodivu ve vlasti už tolikrát kovem zpustošené), ale vzácnějšího, nemůžeš si nic více přát k příjemnému životu.

Čím je způsobena řídká lidnatost Cech

Nemalý význam má i to, že vypovězeními, jimiž jsme po roce 1624 ztratili až třicet tisíc rodin neboli hospodářů, ze stavů pak a jiných obyvatel skoro stejný počet (jak ze zemských desek vytěžil nejvyšší kancléř Království českého Slavata), navíc vojenskými porážkami a válkami, které se velmi nelítostně vedly od roku 1618 až do roku 1648, také běsněním nepřátel (neboť mnoho tisíc vesnic vyhořelo a mnozí vesničané, měšťané i občané se chopili zbraně), hladem, dvojnásobným nejstrašnějším morem prošedším celou zem…