Matka Kuráž a její děti

V TÉMŽE ROCE padne švédský král Gustav Adolf v bitvě u Lútzenu. Mír hrozí zničit obchod Matky Kuráže. Její odvážný syn překročí míru hrdinských činů o jeden jediný a dočká se potupného konce

POLNÍ TÁBOR. LETNÍ RÁNO. PŘED VOZEM STOJI STARÁ ŽENA SE SYNEM. SYN VLEČE VELKÝ PYTEL S PEŘINAMI.

HLAS MATKY KURÁŽE z vozu Proč nedáte pokoj aspoň ráno?

MLADÝ MUŽ Šli jsme celou noc a musíme dnes ještě dvacet mil zpátky.

HLAS MATKY KURÁŽE Co mám dělat s peřinama? Lidi nemají kde bydlet.

MLADÝ MUŽ Jen počkejte, až ty peřiny uvidíte!

STARÁ ŽENA Tady z toho taky nic nebude. Pojď!

MLADÝ MUŽ To nám teda kvůli daním zabaví střechu nad hlavou. Kdybys přidala ten křížek, tak bychom možná tři zlatky dostali. Začínají vyzvánět zvony. Slyšíš, matko?

HLASY zezadu Mír! Švédský král padl!

MATKA KURÁŽ vystrčí hlavu z vozu. Není dosud učesaná Proč tak vyzvánějí uprostřed týdne?

POLNÍ KAZATEL vyleze zpod vozu Co to křičí?

MATKA KURÁŽ Jen mi neříkejte, že udělali mír! Teď, když jsem zrovna nakoupila nový zásoby.

POLNÍ KAZATEL volá dozadu Je to pravda, uzavřeli mír?

HLAS Prý už před třemi týdny, jenže jsme se to nedověděli.

POLNÍ KAZATEL Matce Kuráži Proč by jinak vyzváněli?

HLAS Do města už přijela spousta luteránů s vozy, ti to donesli.

MLADÝ MUŽ Matko, je mír! Co je ti? Stará žena se zhroutí.

MATKA KURÁŽ se stáhne zpět do vozu Šmarjájozef! Katrin, mír! Natáhni si ty černý šaty! Jdem na služby boží. Jsme to dlužný Švejcarovi. Jen aby to byla pravda!

MLADÝ MUŽ Tyhle lidi to taky říkají. Udělali mír. Můžeš vstát? Stará žena vstane, celá ohromená. Teď se zas pustím do sedlačiny. Slibuju ti to. Všecko zas poběží po stáru! Otec dostane svou peřinu zpátky. Můžeš chodit? Polnímu kazateli. Udělalo se jí špatně. To ta zpráva. Nevěřila, že se ještě dočká míru. Ale otec to pořád říkal. Jdeme rovnou domů. Oba odejdou.

HLAS MATKY KURÁŽE Dejte jí loknout kořalky!

POLNÍ KAZATEL Už jsou pryč.

HLAS MATKY KURÁŽE Jak to vypadá naproti v táboře?

POLNÍ KAZATEL Sbíhají se. Jdu se tam podívat. Neměl bych si vzít duchovní roucho? HLAS MATKY KURÁŽE Než se dáte poznat jako ancikrist, pořádně se vyptejte. Jsem ráda, že je mír, i když jsem na mizině. Aspoň dvě děti jsem teda zachránila. Teď zas uvidím svýho Eilifa.

POLNÍ KAZATEL Kdo to tamhle přichází z tábora? To je přeci kuchař od vrchního velitele! KUCHAŘ poněkud zpustlý a s vakem Koho to nevidím? Polní kazatel!

POLNÍ KAZATEL Kuráži, návštěva! Matka Kuráž, vylézá.

KUCHAŘ Copak jsem neslíbil, že přijdu na kus řeči, jak si udělám trochu času? Vzpomínám pořád na tu vaši pálenku, paní Fierlingová.

MATKA KURÁŽ Ježíši! Kuchař od vrchního velitele! Po tolika létech! A co Eilif, můj nejstarší?

KUCHAŘ Ještě tady není? Šel přede mnou a chtěl taky za vámi.

POLNÍ KAZATEL Vezmu si duchovní roucho, počkejte. Odejde za vůz.

MATKA KURÁŽ To teda může každou chvíli dorazit. Volá do vozu. Katrin, Eilif přijde! Dones sklenku pálenky pro kuchaře, Katrin! Katrin se neukáže. Dej si přes to pramínek vlasů a hotovo. Pan Lamb přece ne…