Z mého kraje

Pouť v zimě

Je městys zasněžen... V náměstí malém
tu stany stojí, boudy pernikářů,
a lid se hrne, splývá, šumí valem,
zní trubek vřesk... Ze skladu písní, snářů
a obrázků kdos zpívá, z panorámy
vytylý patron s papouškem v dav křičí...
A sníh se leskne jako drahokamy.
U jeslí koně před hostincem řičí,
hvizd bičů zní v směs lidí kolébavou.
V zátiší pod hřbitovní vlhkou stěnou
mrzáci stojí s obnaženou hlavou,
s formulí hladu dávno naučenou.