Tchaj–pan

OSMADVACÁTÁ KAPITOLA

O tři dny později pohřbili Robba, hned vedle Karen. Wolfgang Mauss odříkal kázání v nezastřešeném kostele pod nebem, na němž nebylo ani mráčku.

Přišli všichni tchaj-panové kromě Wilfa Tillmana, který stále ležel s horečkou z Happy Valley na plovoucí základně své firmy. Longstaff se však nedostavil. Společně s generálem a admirálem už vyplul do Kantonu - a s bojovými i dopravními loďmi a všemi vojáky, kteří zůstali zdraví. Jejich řady decimovala jiná horečka - úplavice. Paroloď Nemesis poslali napřed.

Sarah seděla v první nahrubo ohoblované lavici. Měla na sobě černé šaty a černý závoj. Rovněž Shevaun se dostavila v černém. A Mary, Liza, Tess a ostatní. Také muži byli oblečeni do tmavého a silně se potili.

Struan vstal, aby přednesl kázání, a Shevaun ho soustředěně pozorovala. Soustrast mu vyjádřila již o den dříve a věděla, že teď nemůže nic dělat. Za týden nebo dva bude zase všechno dobré. Teď, když zemřel Robb, bude muset změnit své plány. Původně se chtěla co nejrychleji vdát za Struana a odvézt si ho pryč: nejdříve do Washingtonu, aby se seznámil s nejdůležitějšími lidmi, pak do Londýna a do parlamentu - ale už s navázanými těsnými styky s Amerikou. Později se měl vrátit do Washingtonu - jako velvyslanec. Teď se ovšem plán zdrží, protože, jak dobře chápala, nemůže odjet, dokud Culum nebude připraven převzít podnik.

* * *

Zároveň s tichým, zachmuřeným pohřbem v Happy Valley a průvodem po Queen’s Road na hřbitov, procházelo úzkými uličkami Tai Ping Shanu hlučné pohřební procesí Číňanů v bílém a křikem zvěstovalo bohům, jak velkou ztrátu utrpěl Vznešený dům, ječelo, sténalo, úpělo, rvalo si roucha a tlouklo na bubny.

Na lidi z Tai Ping Shanu udělala tchaj-panova zdvořilost a velkorysost veliký dojem. Vylepšila se pozice Gordona Čchena i tchaj-panova tvář, protože nikdo z obyvatel kopce od něj neočekával, že tímto způsobem uctí jejich bohy a jejich zvyky. Ne, že by si Gordon Čchen potřeboval získávat tvář. Což už není největším majitelem pozemků v Hongkongu a jeho obchodní síť nesahá všemi směry? Což mu nepatří většina staveb? A podnik pronajímající nosítka? A tři prádelny? Čtrnáct rybářských sampanů? Dvě lékárny? Šest restaurací? Devatenáct stánků čističů bot? Krejčovství, ševcovský krámek a nožířství? Cožpak nevlastní jedenapadesátiprocentní podíl na prvním klenotnictví zaměstnávajícím skvělé kuangtungské řezbáře a odborníky na drahé kameny a vzácná dřeva?

A k tomu ještě jeho obrovské finanční obchody. A-je-ja, kolik ten už rozpůjčoval peněz! Neuvěřitelné, je tak bohatý, že půjčuje na úroky jeden a půl procenta nižší, než je zvykem, a tak ovládl celé toto podnikání. A šeptalo se, že jeho partnerem je sám tchajpan a že po smrti jeho barbarského strýčka ho čeká další velké bohatství.

Mezi triádami si Gordon Čchen nepotřeboval své postavení vylepšovat. Znali ho a poslouchali ho bez odmlouvání. A navíc si i členové triád, kteří stavěli domy nebo nakládali a vykládali lodě, uklízeli nebo vyváželi odpadky, rybařili, vařili nebo se živili pouličním prodejem a praním, pracovali jako sluhové či nosiči, občas potřebovali vypůjčit peníze nebo postavit dům, a tak i oni byli naplněni velkým žalem nad smrtí barbarského strýčka svého vůdce, a proto mu ochotně odvedli jednotýdenní výpalné navíc. Nepochybovali, že je moudré stát na straně tchaj-pana z Tai Ping Shanu, věděli, že z části těchto peněz se zaplatí oběti bohům - opékaná podsvinčata a paštičky, sladké a nesčetné masité pokrmy, celé sampany langust, krevet, ryb a krabů, a k tomu ještě pečivo a hory rýže, věděli, že až bohové uvidí takovou velkorysost, budou bohové příznivě naladěni, a že i ti nehladovější z nich se během takové slavnosti najedí do sytosti.

A tak všichni lidé úpěli spolu se smutečním průvodem, naplno si užívali dramatu smrti, děkovali jossu, že sami zůstali naživu, aby mohli truchlit, jíst, milovat se, vydělávat peníze a jestli bude joss přát, stát se jednou stejně bohatými, a mít tedy ve smrti i tak kolosální tvář před svými příbuznými.

Gordon Čchen kráčel v průvodu. Tvářil se velmi slavnostně, půjčoval oděvy - ale velmi důstojně - a hlasitě žaloval bohům, jak velikou ztrátu utrpěl. Za ním kráčel žebrácký král, čímž si oba vylepšili tvář. A bohové se usmívali.

* * *

Když byl hrob zaplněn suchou, sterilní půdou, Struan dovedl Sarah ke kutru.

“Přijdu dnes večer za tebou na palubu,” řekl.

Sarah mu ani neodpověděla, posadila se zádi člunu a otočila se k ostrovu zády.

Když kutr odrazil, Struan zamířil do Happy Valley.

Žebráci a kuliové s nosítky zamořili celou ulici. Tchaj-pana však neobtěžovali, nadále totiž platil měsíční výpalné králi žebráků.

Struan uviděl Culuma, jak stojí s Tess uprostřed celé Brockovy rodiny. Zamířil k nim a zdvořile před dámami smekl. Podíval se na Culuma. “Nepůjdeš se se mnou projít, Culume?”

“Ovšem,” odpověděl Culum. Od svého návratu ještě s otcem nemluvil - alespoň ne o tak důležitých věcech, třeba o tom, jak smrt strýčka Robba ovlivní jejich plány nebo kdy bude její zasnoubení oficiálně oznámeno. Nebylo žádné tajemství, že řádně požádal o Tessinu ruku na Chuang-pchu, když se stahovali z Kantonu, a ačkoli ho Brock přijal mrzutě, souhlasil. A nebylo ani žádným tajemstvím, že kvůli náhlé tragédii musely ustoupit do pozadí plánované zásnuby.

Struan smekl klobouk a odešel spolu s Culumem.

Kráčeli mlčky po cestě. Ti, kdo je viděli společně s Brockem, znovu překvapeně zavrtěli hlavou nad tím, že Brock souhlasí se svatbou, kterou na něj určitě vymyslel tchajpan.

“Dobré ráno, Mary,” pozdravil Struan, když se mu naproti vydala Mary Sinclairová provázená Glessingem a Horatiem. Vypadala vyčerpaně a nezdravě.

“Dobré ráno, tchaj-pane. Směla bych se u vás dnes odpoledne zastavit?” zeptala se. “Mohl byste mi věnovat ze svého času pár okamžiků?”

“Ano, ovšem. Kolem západu slunce? U mě doma?”

“Děkuji. Nemůžu vám ani vylíčit, jak mě mrzí ta… vaše ztráta.”

“Ano,” přidal se Glessing. “Hrozná škoda.” V posledních týdnech na něho Struan působil stále větším dojmem. Zat…