KAPITOLA 18
KAMENNÁ TVÁŘ
Bylo v tom něco neskutečného, slyšet třetí hlas. Provozovaný rituál vyžadoval k obvyklým zvukům mučení pouze dva hlasy. Bond svými zamženými smysly ten třetí sotva vnímal. Pak se náhle ocitl na půl cestě k vědomí. Zjistil, že znovu vidí a slyší. Po tom tichém slovu, které zaznělo ode dveří, slyšel mrtvolné ticho. Viděl, jak Le Chiffre zvolna zvedá hlavu a jak na jeho tváři výraz naprostého údivu, čirého překvapení, ustupuje strachu.
„Stoj,“ řekl hlas tiše.
Bond slyšel kroky blížící se k jeho židli.
„Nož,“ řekl hlas.
Bond viděl, jak se Le Chiffrova dlaň poslušně otevírá a jak nůž padá s hlukem na podlahu.
Úporně se pokoušel vyčíst z Le Chiffrovy tváře, co se děje za ním, ale viděl jen bezmezné nepochopení a hrůzu. Le Chiffrovy rty se pohybovaly, ale vycházel z nich jen vysoký pisklavý zvuk. Tlusté tváře se mu chvěly, jak se snažil nasbírat v ústech sliny, aby vůbec mohl něco říct, na něco se zeptat. Jeho ruce se chvěly v klíně. Jedna z nich se nepatrně posunula ke kapse, ale hned se zase vrátila. Okrouhlé oči se na okamžik zavřely a Bond se dohadoval, že uviděly namířený revolver.
Na okamžik se rozhostilo ticho.
„SMERŠ.“
To slovo zaznělo jako vzdech. S ponurou intonací, jako by nic jiného nemuselo být řečeno. Bylo to konečné vysvětlení. Poslední slovo.
„Ne,“ řekl Le Chiffre, „ne. Já…“ Hlas se mu zlomil.
Zřejmě chtěl něco vysvětlit, omluvit se, ale ve tváři svého protivníka uviděl zbytečnost takového počínání.
„Vaši dva ljudi. Oba mrtvi. Jste šílený a zrádce. Byl jsem vyslán ze Sovětského svazu zabít vás. Máte štěstí, že mám čas jenom zastřelit. Kdyby bylo možné, podle instrukcí byste zemřel bolestně. Způsobil jste nekonečné potíže.“
Zastřený hlas zmlkl. V místnosti nastalo ticho, narušované jen sípavým dechem Le Chiffra.
Někde venku se rozezpíval pták a ozývaly se i další zvuky probouzející se krajiny. Sluneční paprsky byly silnější a pot na Le Chiffrově obličeji se jasně blyštěl.
„Přiznáváte vinu?“
Bond zápasil s vědomím. Násilím otevřel oči a zkoušel potřást hlavou, aby si ji pročistil, ale celý jeho nervový systém byl otupělý a ke svalům nedoléhaly signály z mozku. Bond mohl jen sledovat velký bledý obličej před sebou a vykulené oči v něm.
Z otevřených úst se na bradu spustila tenká slina.
„Ano,“ řekla ta ústa.
Ozvalo se slabé prasknutí, asi jako když se v zubní pastě při vytlačování z tuby vyskytne vzduchová bublina. Žádný jiný zvuk. Ná…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.