Gateway

09

Nevím, proč se pořád scházím se Sigfridem von Cvokem. Schůzku s ním mám vždycky ve středu odpoledne a on nemá vůbec rád, když si před sezením něco vypiju nebo si dám dávku. Takže je to promarněnej celej den a navíc mě to hodně stojí. Vy nevíte, co to stojí žít tak, jak žiju já. Můj byt nad Washingtonovým náměstím stojí osmnáct tisíc dolarů měsíčně. Daně za to, že žiju pod Velkou bublinou, přijdou na další tři tisíce. (Tolik nestojí ani pobyt na Gateway!) Mám pár pěkně vysokejch účtů za kožichy, víno, luxusní dámské prádlo, šperky, květiny… Sigfrid říká, že se snažím koupit si lásku. Dobře, tak jo. A co je na tom špatnýho? Můžu si to dovolit. A to nemluvím o tom, kolik mě stojí plná lékařská péče.

Ale Sigfrid je zadarmo. V plné péči je placená psychiatrická terapie, jaká se mi líbí; mohu si zvolit skupinové sezení nebo vnitřní masáž, obojí za stejnou cenu, totiž zdarma. Někdy si z toho dělám legraci:

„I když si uvědomím, že jsi prostě jenom ranec rezavejch šroubů,“ říkám, „nejsi moc dobrej. Ale tvoje cena je správná.“

Ptá se: „Máš pocit, že ty máš větší hodnotu, když říkáš, že já žádnou nemám?“

„Nijak zvlášť.“

„Tak proč si tedy pořád dokola připomínáš, že jsem stroj? Nebo že nestojím za nic? Nebo že nemohu přesáhnout rozsah svého programu?“

„Řek bych, Sigfride, že mě chceš prostě jenom nasrat.“ Je mi jasný, že to mu stačit nebude, tak mu to hned vysvětluju. „Zkazil jsi mi celý ráno. Ta přítelkyně, S. Ya. Lavorovna, u mě zůstala přes noc. Ona je třída.“ A tak Sigfridovi trochu vyprávím, jaká S.Ya. je. I to, jaká je, když ode mne odchází v elastických kalhotách s dlouhými špinavě blond vlasy do pasu.

„Je asi moc hezká,“ poznamenává Sigfrid.

„Na to můžeš vsadit všechny svoje šrouby. Akorát že ráno jí trvá vstávání strašně dlouho. Zrovna když začala zase ožívat, musel jsem opustit svoje letní sídlo, jet přes moře Tappan a dojít sem.“

„Miluješ ji, Bobe?“

Odpověď zní ne, takže chci, aby si myslel, že jo. Říkám: „Ne.“

„Myslím, že to je upřímná odpověď, Robe,“ říká uznale a zklamaně. „Proto se na mě zlobíš?“

„Ale já nevím. Asi mám jen špatnou náladu.“

„Přišel bys ještě na nějaký jiný důvod, proč?“

Čeká, až něco řeknu, tak se po chvíli ozvu: „No, vče…