Tchaj–pan

SEDMAČTYŘICÁTÁ KAPITOLA

Po celý ten den severní vítr sílil. A když nastal soumrak, Queen’s Town se už připravil, jak nejlépe mohl. Okna byla uzavřena na okenice, dveře zajištěny a všichni, kdo měli dost předvídavosti, aby si vykopali sklep, blahořečili svému jossu. Ti, kdo žili v prozatímních příbytcích, se sháněli po pevnějších budovách. Jenže mimo Happy Valley nestálo odolných domů mnoho. A málokdo byl ochoten riskovat noční plyny, přestože se toho dne dočetl v Oriental Times o léku na malárii. Peruánská kůra byla stále nedostupná.

Všechny lodě se připravily na bouřku a spustily každou kotvu, kterou se podařilo sehnat. Plachetnice se rozmístily co nejdále od sebe, aby měly kolem sebe dost prostoru, kdyby se vítr obrátil nebo změnil směr.

Někteří lidé však tvrdili, že když vítr duje neustále od severu, neznamená to přichod tajfunu. Ještě nikdo totiž nezažil takovou tropickou bouři, při níž by vichr přicházel jen z jedné světové strany. Takový vítr neustále měnil směr, slábl a sílil.

Dokonce i Struanovi se chtělo s nimi souhlasit. Nikdy totiž barometr nezůstal tak vysoko. A tajfunu vždy předchází pokles tlaku.

Ze stále nižších mraků spadl o soumraku deštík a lidem strádajícím vedry se ulevilo.

Struan opatrně zvažoval rizika. Kdyby měl na starost jenom sám sebe, vyrazil by s China Cloud na širé moře a nechal se unášet na jih, dokud by vítr nezměnil směr nebo nezeslábl. Potom by si vybral nejbezpečnější kurs a unikl by bouři. Ale jakýsi instinkt, kterému nerozuměl, mu napovídal, aby nepostupoval nebezpečí na moři. A proto přestěhoval Mej-mej, Jin-si, A-sung a Lin Tinga do veliké opuštěné podnikové rezidence v Happy Valley a ubytoval je ve svých prostorách ve třetím patře. Měl pocit, že déšť a vítr zaženou noční plyny. A Mej-mej lépe ochrání cihly nebo kameny než loď na moři nebo díra v zemi, a to rozhodlo.

Culum poděkoval Struanovi za nabídku, aby se nastěhoval do rezidence, ale prohlásil, že raději zavede Tess do kanceláře správce přístavu. Byla to nízká žulová budova a Glessing v ní vyhradil prostor pro Culuma a Tess.

Struan mu vyprávěl o tom, jak se na kopci střetl s Brockem a že byl uzavřen jakýsi mír. A zatímco se celý den připravoval na tajfun, který možná nikdy nepřijde, přemítal o násilnictví lidí.

“Co se děje, manželi?” zeptala se Mej-mej.

“Nevím. Brock, já sám, tajfun, prostě nevím. Možná jsou mraky příliš nízko.”

“Já ti řeknu, co je v nepořádku. Myslíš příliš moc na to, co se stalo, a ještě horší je, že lámeš hlavu tím, co se stát mohlo. Hu! Hloupost! Buď Číňan! Nařizuji ti to! Minulost je minulost. S Brockem je mír. Neztrácej čas tím, že budeš dělat smutné tváře jako slepice při zácpě. Sněz nějaké jídlo, vypij si čaj a miluj se s Jin-si.”

Zasmála se a přivolala Jin-si, která přispěchala přes velkou ložnici, posadila se na posteli a chytila ji za ruku. “Podívej se na ni, proboha. Už jsem si s ní dobře promluvila.”

Pobaveně se ušklíbl a hned si připadal klidnější.

“Tak je to lepší,” usmála se. “Stejně na tebe myslím pořád. Jin-si je sama ve vedlejším pokoji. Čeká poslušně celou noc.”

“Nech už toho, holčičko.” Zasmál se a Mej-mej něco rychle řekla Jin-si v čínštině. Jin-si celá zpozorněla, pak nadšeně zatleskala, rozzářila se na Struana a honem se vzdálila.

“Co jsi jí říkala, Mej-mej?” zeptal se podezíravě.

“Pověděla jsem ji, jak miluješ. A jak tě má udělat fantasticky vzrušeného. A aby se nelekala, když na konec křičíš.”

“Čert aby tě spral! Copak nemám ani trochu soukromí?”

“Tchaj-tchaj ví, co je nejlepší pro jejího nervy ztrácejícího chlapce. Jin-si tě teď čeká.”

“Co?”

“Jin-si. Poradila jsem ji, aby se připravila. Láska večer je pěkná, stejně. Zapomněl jsi?”

Struan zabručel a šel ke dveřím. “Děkuji mnohokrát, ale mám práci.” Seběhl dolů po schodech a najednou zjistil, že už se cítí mnohem lépe. Ano, nemá smysl lámat si hlavu nad minulostí. A znovu děkoval svému jossu za Mej-mej.

* * *

Brock nechal kvůli bezpečnosti sejmout zlomený přední stěžeň White Witch a přivázat jej k lodi. Poničená ráhna a lanoví dal roztřídit a loď obložit ochrannými kryty. Nechal spustit tři kotvy na přídi a na zádi instalovat plátěnou bouřkovou kotvu, která měla za úkol udržovat loď stále ve směru proti větru.

Celý den se cítil nesvůj. Bolela ho hlava a na prsou a nepochyboval, že dnes v noci ho budou trápit zlé sny. Rád by se opil, aby vše zaplašil, ale příliš dobře si uvědomoval blížící se nebezpečí. Naposled s lucernou v ruce zkontroloval palubu omývanou deštěm a nakonec sestoupil do podpalubí, aby dohlédl na Lizu a Lillibet.

“Tady máš čaj, drahoušku,” řekla Liza. “Raději se převlékni do suchého. Šaty tu máš připravené.” Ukázala na lůžko, kde ležel námořnický plášť, kalhoty, čapka a vysoké boty.

“Díky, drahoušku.” Posadil se ke stolu a vypil si čaj.

“Tati,” řekla Lillibet, “Budeš si se mnou hrát?” Brock neodpověděl, protože ji neslyšel, a tak ho zatahala za mokrý plášť. “Tati, prosím, půjdeš si se mnou zahrát!”

“Nech tatínka na pokoji,” řekla Liza. “Budu si s tebou hrát já.”

Odvedla Lillibet do vedlejší kajuty a děkovala bohu za mír mezi jejím mužem a Struanem. Brock jí vyprávěl, co se stalo, a ona děkovala bohu, že vyslyšel její prosby. Ten vítr byl zázrak, pomyslela si. Teď už stačilo, aby zachovala trpělivost. On se zase s Tess smíří. Liza poprosila boha, aby ochraňoval Tess a Culuma, loď i je všechny, pak se posadila a začala hrát s Lillibet hru s křížky a kolečky.

Toho odpoledne naložili na kutr rakev s Gorthem. Liza a Brock vypluli na širé moře a tam Brock odříkal pohřební kázání a modlitby. Když skončil, proklel svého syna a svrhl rakev do hlubin. Vrátili se na White Witch, Brock se odebral do své kajuty a plakal pro svého syna a dceru. Bylo to poprvé, co se rozplakal jako muž. Radost ze života ho opustila.

* * *

Celou noc a den déšť a vítr postupně sílily. Když nastalo ráno, vydatně se rozpršelo, ale strach to nikomu nenahánělo, a vlny byly sice vysoké, ale ne hrozivé.

Brock spal oblečený a když vyšel na palubu, viděl rozmazaně. Zkontroloval barom…