Kloktat dehet

Jáchym Topol

69 

Elektronická kniha: Jáchym Topol – Kloktat dehet (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: topol-jachym01 Kategorie: Štítek:

Popis

E-kniha Jáchym Topol: Kloktat dehet

Anotace

 

O autorovi

Jáchym Topol

[4.8.1962] Jáchym Topol je český básník a experimentující prozaik. Jáchym Topol je vnukem spisovatele K. Schulze a synem básníka a dramatika Josefa Topola. Studoval na gymnáziu v Praze a v letech 1981 – 84 na střední škole sociálně právní. Zde však studium nedokončil. Do roku 1986 pracoval jako skladník, topič, nosič uhlí, poté do roku 1990 pobíral invalidní důchod. Od...

Jáchym Topol: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Žánr

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Kloktat dehet“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

15. Něznáju! Úkol Veselé písničky.
Starost kapitána Jegorova. Mořská

Zdárně jsme dokončili čištění prostoru vesnice Luka a naše tanková kolona se opět hnula.

Stopy po cirkusu Hygea jsme již nenalezli, jízdu našich tanků světem doprovázely kletby a nářky Daga, přivázaného k pancíři čelního tanku.

Měl jsem mnoho práce s tlumočením. Překládal jsem kapitánu Jegorovovi české zprávy, a když jsem, schýlený k vysílačce tanku anebo kroutící knoflíky rádia ve stanu, zachycoval nepřátelské české vysílání, kapitán Jegorov se ke mně nakláněl a jeho starostlivý obličej krabatily vrásky.

Již prvního večera, kdy se naše kolona hnula z prostoru Luka, velitel Žinka v rádiu Svobodná Siřem oslovil kapitána Jegorova jménem a popisoval beznadějnou situaci izolovaných skupin okupantů v siřemském kraji a také popisoval beznadějný boj sovětských parašutistů bojujících o svůj život v křivolakých uličkách stalíci Čechaslavákii Prahy, neboť hrdinný státník Saša Dubček z podzemí Pražského hradu vyhlásil celostátní československou mobilizaci a horské oddíly slovenských karpatských orlů společně s lesními oddíly lvů české kotliny tiskly okupantské armády v kleštích, a velitel Žinka se radoval a jeho hlas duněl vítězstvím, a toho večera kapitán Jegorov udeřil pěstí do rádia a důrazně se mě otázal: Kdě étot vysilač?

Něznáju, řekl jsem.

To jsem neměl říkat, to kapitán Jegorov neměl rád.

Zprávy jsme poslouchali každý den. A kapitán Jegorov se chmuřil a kabonil, neboť povstání se rozhořelo.

Povstala Morava a Slezko. V Brně a Ostravě docházelo k prudkým pouličním bojům. Centrem brněnských povstalců se stal Petrov, který se proměnil v obrněnou baštu. Tradičně bojovní moravští mniši osvobození z komunistických táborů vytvořili s brněnskými občany Cyrilometodějskou občanskou družinu a tlačili okupanty ven z města. Bojovníci vyzdvihli mumie z brněnských katakomb a mumie ozbrojené nejmodernějšími zbraněmi z vyloupených skladů střežily barikády. Ve dne v noci, ozářeny plameny četných svic, vytvářely pohyblivé bitevní oltáře.

Polské vojenské svazy nasazené ve Slezku odmítly vykonat rozkazy sovětského velení. Hrdinství Poznaňské dělnické divize otřáslo zemí. Obklíčení důstojníci se i po dvoudenním bombardování odmítli dotknout bojové techniky a zaútočit na Československo. Sovětští palači, katani, oblečení do kožených zástěr, je decimovali. Polsko bylo na pokraji povstání a byl v něm vyhlášen výjimečný stav. Obrovskou aktivitu vyvíjela podzemní dělnická organizace Produktiwita.

Zpráv bylo tolik, že nás už jen mátly. Mně bylo chvílema všechno jedno. Kapitán Jegorov se stále vracel k vysílači svobodná Siřem.

Kapitán Jegorov se rozhodl vysílač Svobodná Siřem zničit.

Ve vysílači o naší bludné tankové koloně hovořili poměrně často. Kritizovali naši činnost a o našich střetech hovořili jako o masakrech. Hovořili také o zavírání venkovanů do stodol, které pak shořely. Pro kapitána Jegorova muselo být udivující, odkud povstalci brali informace. Vysílač se zmiňoval i o po…