Volá Londýn

Jan Masaryk

69 Kč

Elektronická kniha: Jan Masaryk – Volá Londýn (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: masaryk-jan01 Kategorie:

Popis

E-kniha Jan Masaryk: Volá Londýn

Anotace

O autorovi

Jan Masaryk

[14.9.1886-10.3.1948] Jan Garrigue Masaryk byl syn prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a jeden z nejvýznačnějších československých diplomatů první poloviny 20. století. Po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze a pracovním a studijním pobytu v USA (1907 až 1913) prožil 1. světovou válku jako důstojník rakousko-uherské armády. V březnu 1919 vstoupil do služeb ministerstva zahraničí, v letech 1920–1925 byl pak...

Jan Masaryk: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Žánr

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Volá Londýn“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

6. srpna 1944

Předevčírem tomu bylo třicet let, co začala první světová válka – zahájením nepřátelství mezi Velkou Británií a Německem. První světová válka byla kratší než tato. Trvala 222 týdnů. Tato trvá už 257 týdnů – dlouhé a hrozné, někdy nekonečné týdny. V létě 1918 se rozsypala německá vojenská moc, v létě 1944 je nacistická pruská velmoc roztřesena do samých základů. K úplnému rozdrcení prušáctví, junkerství a nacismu bylo třeba třiceti let.

Jistě jste podrobně četli o Churchillově řeči. Dodělávajícím mocipánům v Německu se jistě nelíbila, poslali nám proto v ten den větší počet létajících bomb. Nejdůležitější částí Churchillovy řeči bylo pro mne rozhodné a nekompromisní zdůraznění spojenecké spolupráce. Amerika, Anglie, sovětské Rusko jsou nerozlučně spjaty v jednotné povinnosti rozbít jednou provždy německý „Herrenvolk“. A my a jiné menší státy jdeme s nimi. Slyšíte-li někdy pochyby o důkladnosti a nezměnitelnoti této jednotné spojenecké fronty, nevěřte jim, jsou částí německé propagandy a výrazem strachu z blížícího se konce.

V 257. týdnu druhé světové války Rusové při svém zázračně rychlém a rozhořčeném postupu stojí u Dukly. Američané a Angličané rychle postupují z Normandie do Bretaně a Němci se zoufale snaží dostat se odtamtud ven, než bude pozdě. Ruské trestající střely dopadají na území východního Pruska, kolébky to všech pruských neřestí, počínaje takzvanými německými rytíři.

V Itálii stojí Alexander za Florencií. Turci přerušili diplomatické styky s Německem a von Papenova perfidní diplomacie sklapla. Když Hitler zavraždil svého nejlepšího přítele Röhma, unikl von Papen o chlup. Tentokrát se mu asi dostane konečného důkazu Hitlerova přátelství. Finové svěřili prezidentský stolec stařičkému reakcionáři Mannerheimovi a ten se pokouší osvobodit Finsko ze zasloužených sovětských kleští. Nevím, podaří-li se mu to. Ostatní sateliti – Maďaři, Bulhaři a Rumuni – zle doplatili na svoje nadšení pro Osu. Rumunska je mi trochu líto. Rumunský těžce pracující sedlák si jistě nepřál bojovat po boku Hitlerově.

Neříkám vám nic nového, jen několika fakty dokládám, že jsme definitivně došli do poslední fáze této druhé, a budeme-li rozumní, poslední světové války. Ať už to bylo s pučem na Hitlera jakékoliv, poměry v Německu jasně ukazují na neodvratný začátek konce. Hitler pořádá hony na polní maršálky a generály. Německá armáda po pěti letech válčení musí znovu přísahat věrnost Hitlerovi a němečtí důstojníci už nesmějí salutýrovat; musí se zdravit nejapnou nacistickou posunčinou a lhát si navzájem slovy „Heil Hitler“.

Himmler ovšem může ještě nějakou chvíli teroriz…