Milion

O jednéj krajině, do niež pro bláto a pro led nemóž jíti.

V krajinách blízkých dřieve řečené země pod panstvím napřed jmenovaného krále jest vlast jiná hornatá, to jest plná hor, v niežto přebývají lidé, jenž lapají zvieřátka malá, ješto mají kóžky zšlechtilé velmi, to je rondes, o nichž svrchu praveno jest, hranostaji, šěrá zvieřátka, jimžto řiekají vaři, i černé lišky a jiná taková zvieřátka, jichž tu všech jest bez čísla veliké množstvie. A ti lidé, jenž přebývají v těch horách dřieve řečených, tak je chytřě a misterně lapají, že jim málo utéci móž. Koni, volové, oslové, velblúdové neb kterákolvěk jiná zvieřata těžká na to miesto dojíti nemohú, protože ta vlast na rovni má jezera a některaké studnice; a pro přielišnú zimu, jenž v téj vlasti jest, po vše časy na těch jezeřiech jest led, takže lodie odtud jíti nemohú, aniž led jest tak tvrdý, aby těžké vozy neb jiná zvieřata těžká neb dobytek sdržěti mohl. Také všickna jiná rovně, kdež bařin neb jezer nenie pro ty vody, jenž pro množstvie těch studnic neb vrchovin sě všudy vylévají, tak jest blatná, že vozové tudy jeti nemohú ani která zvieřata neb dobytek těžký jíti móž, a jest ta vlast na dli třináste dní cesty, a protože tu jest dřieve řečených drahých koží veliké množstvie, na nichž veliký zisk berú lidé téj vlasti; takú sobě pomoc k tomu vymyslili, aby kupc…