To byl můj život?? (1979–2018)

Pavel Kohout

89 

Elektronická kniha: Pavel Kohout – To byl můj život?? (1979–2018) (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: kohout16 Kategorie:

Popis

Pavel Kohout: To byl můj život?? (1979–2018)

Anotace

Pavel Kohout – životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Série

Pořadí v sérii

2

Jazyk

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „To byl můj život?? (1979–2018)“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

II

„Ahoj, Pavle (Kohoute),

přemýšlel jsem ještě o našem posledním rozhovoru. Pro mě celá práce na té knížce (Fenomén Kohout, poznámka adresáta) byla pokusem o to, zda lze napsat biografickou knihu o žijícím člověku – pořádnou knihu, ne adorační spis, jaké o sobě nechávají psát někteří herci. Od začátku jsem měl za to, že to v Tvém případě lze – také díky tomu, co jsem pokládal (a budu stále považovat) za Tvou výjimečnou velkorysost. Byls to Ty, kdo určil pravidla: dáš mi k dispozici svůj čas a materiál, abych měl pro knihu prostor.

Nejdřív jsi říkal, že ji dokonce nikdy nechceš číst, později, že si ji přečteš až po dokončení, a v tom všem jsem opět viděl znaky Tvého nadhledu a velkorysosti, které podmínily mou práci. Kdybych v Tvůj nadhled nevěřil a kdybych se s ním během těch tří let tak často nesetkával, nemohl bych tu práci vůbec dělat: nejsem autor, který je schopen jít do nějakého cizího zadání, to je snad jasné.

Zdálo se mi, že během té práce, po celou její dobu, jsi mě v tomto ‚historickém‘ nadhledu povzbuzoval. Několikrát jsi mi řekl: ‚Dělejte, jako bych byl mrtvý‘, což jsem sice neposlechl, ale chápal jsem to tak, že naše představa o tom, že se pokoušíme o něco (dovolíš-li) nadčasového, trvá. Rozuměl jsem tak i Tvému rozhodnutí nečíst rukopis ani po jeho dokončení. Mnohokrát jsem o tom mluvil s Tebou a řekl sem to i v různých rozhovorech: toto Tvé rozhodnutí mě trochu zaskočilo, protože se mi zdálo logické, aby si rukopis jako první přečetl ten, kterého se nejvíc týká – ne jako cenzor, ale prostě jako člověk, o kterém to z velké části je. Ale když jsi mi vysvětlil své důvody, zdálo se mi, že nakonec i jim rozumím.

Šel jsem ještě dál – snad si vzpomeneš, že jsem Ti jednou v Mánesu řekl, že ten rukopis nemusíme vydávat, a myslel jsem to vážně, byl jsem ochoten ho zatlouct, pokud by Ti to mělo přinést problémy. Ty ses tehdy usmál a řekl něco v tom smyslu, že jsem se zalekl vlastní odvahy.

Nic z toho výše uvedeného nejsou výčitky. Jen se mi zdá, že Tvé rozhodnutí napsat autobiografii jako reakci na mou knížku je s tím vším předchozím v rozporu. Na rovinu: kdybys mi byl na začátku řekl, že máš v úmyslu nakonec mou práci tímto způsobem zhodnotit, asi bych to toho nešel – bylo by to pro mě jasným signálem, že Tvá představa …