Ten žena a ta muž

5

Že jsem měl po tolika letech znovu zahřívat školní škamna, mi nebylo ani trochu po chuti, a cestou na udanou adresu jsem vážně přemítal, nemám-li už teď rázně ukončit svou přetvářku, vyjevit se svým trýznitelům jako jediný notářsky otevřený dědic veškerých rosolovských majetků i držav a dát je oba policejně vyvést za hranice svých pozemků. Byl jsem si jist, že mezi Lůďovými nadřízenými se najde téměř nejeden, který mu už dávno závidí jak mou manželku, tak mé příští bohatství, a má v sobě sdostatek cti, aby po mně žádal za svůj zásah úplatek v rozumné výši i lhůtě, to jest, až si na něj vydědím.

Naštěstí pro mne jsem nepodlehl vlastní zbrklosti, a mohl si proto už po úvodní vyučovací hodině s krajním uspokojením přiznat, že jsem tím pravým žákem nejpravější školy, jakou moje životní situace v daném úseku vyžadovala. Pochopil to i její soukromý majitel, ředitel a také jediný učitel, jímž se neukázal být nikdo jiný než Lůďův bývalý kolega a později i bývalý podřízený Béďa.

Zmocnil-li se mne při jeho novém spatření ochromující pocit, že jsem jen zhůvěřivě vyměnil louži za bláto, protože tento dráb nemůže být než prodlouženým pendrekem Lůdi a třetím i čtvrtým kolenem mé teď už jen na oko manželky, se kterou přece jisté podzimní noci společně klečel na mé hrudi, aby mě vzápětí čtyřručně vyhodili do nicoty, z níž mne k dnešní něcotě povznesly pouze má procitlost a dědův odkaz, pak zmíněný pocit vyprchal, jakmile mě teď řečený Béďa upřímně objal a zvolal ve spravedlivém hněvu, který rozhodně nemohl být jen předstírán.

– A teď spolu těm dvěma chlívákům konečně ukážem, zač je v Pardubicích semtex!

V následující první hodině mi vysvětlil hned několik základních věcí. Zaprvé, že se vlísal poznovu do Lůďovy důvěry výhradně proto, aby se mu v příhodném okamžiku zákeřně pomstil za Lůďovo ještě zákeřnější přeskočení jeho osoby jak v hodnosti, tak u mé manželky. Zadruhé, že název jeho školy, kam jsem byl Lůďou v jeho nebetyčné nadutosti bezstarostně poslán právě já, je krycí zkratka znamenající v otevřené řeči Soukromá Akademie Mimořádného Ošetření Úhlavních Konkurentů, na níž jsem se měl evidentně vyškolit v likvidátora Lůďových protivníků, odkud se však dík Béďovi vrátím zcela naopak jako terminátor Lůdi. A zatřetí, že výroba semtexu už dávno vytlačila z Pardubic tradiční perník, protože se stejně snadno hněte, ale nesrovnatelně líp exploduje, takže se teď už i v Čechách stává nejoblíbenější pomůckou při vyřizování mnoha obchodních operací.

– Když už za vás cáluje jak mourovatej, dodal k tomu Béďa s despektem k Lůďovi o to zřetelnějším, že mně na rozdíl od minula zdvořile vykal, – tak ať ho pak sejmete jako skutečnej machr!

Vlastně až z této poznámky jsem si uvědomil, že mé prozření, jež se ke mně pozdě, ale tím spíše dostavilo při pohledu na varovné nakládačky profesora Pavlíka, musí být brzy zpečetěno činem, který je učiní nezvratným. Příští dny výuky, jež jsem jako každý jiný žák podle přísných stanov SAMOÚKu absolvoval se svým učitelem sám,…